Interview s Bradem Dourifem alias Grímou Červivcem
Z MovieCityNews přeložila (v)Eru, díky moc!

Ve Dvou věžích se představí hned několik nových zajímavých postav – Glum (Andy Serkis), Éowyn (Miranda Otto), Éomer (Karl Urban), král Théoden (Bernard Hill), Faramir (David Wenham) a také netrpělivě očekávaný podlý Gríma Červivec.

Gríma hraje rádce krále Théodena, který upadl pod zhoubný vliv čaroděje Sarumana. Jeho lstivé rady a ovládání krále nekalými metodami z něj činí hlavního “záporáka” filmu. Jeho poněkud rozdvojená oddanost pomáhá urychlit pád celého království i jeho pána. Grímu hraje Brad Dourif, nikoli nezkušený co se týče rolí zloduchů a slizounů.

Kromě toho, že částečně namlouval Chucky, objevil se ve více než padesáti filmech včetně kultovní klasiky jako Body Parts, Vetřelec - Vzkříšení, Soulkeeper, Duna, Vymítač ďábla III, Blue Velvet, Přelet nad kukaččím hnízdem (který mu přinesl i nominaci na Oskara) a Common Bonds. Hostoval také několikrát v Aktech X nebo v Miléniu.


Otázka: Co vás ovlivnilo při rozhodování jestli roli přijmout či nikoli?
Odpověď: Jsem prodejná děvka. Když mi vypíšou tučný šek, dají mi scénář a všechno co budu chtít, jsem jejich. Ne- vážně – mám rád tuhle práci. Záleží to jen na tom, kde to bude a jestli mám dostatečně hodně materiálu z kterého si můžu vybírat. A pokud mám, jsem dost vybíravý. Když ne, snažím se najít na tom nějaké jiné klady. Pokud ani to nejde, práci neberu. A jsem rád, když role přicházejí jedna za druhou.

Otázka: Co jsou pro vás nejdůležitější elementy postavy?
Odpověď: To je různé, ale je pro mě důležité aby měla postava jakousi centrální charakteristickou vlastnost. U postav vyhledávám hlavně prvek lidskosti. Jako herec upřednostňuji role, které jsou něčím poučné a pokud možno s určitou hloubkou. 

Otázka: Jaká byla vaše první reakce, když vám byla role nabídnuta?
Odpověď: Potěšilo mě to. Okamžitě jsem věděl, že ji chci.

Otázka: Co pro vás osobně znamenal Pán prstenů ještě před vznikem filmu?
Odpověď: Když mě kontaktovali kvůli roli, knížku jsem ještě nečetl. Nebyl jsem rozhodně žádné “hippie cool kid”. Pak jsem si jí přečetl a strašně se mi líbila, byl jsem vysloveně nadšený.

Otázka: Myslíte si, že jste vložil do role Grímy nějaký vlastní tvůrčí potenciál? Radil jste se s tvůrci filmu v průběhu natáčení?
Odpověď: Ovšem, strávil jsem s nimi spoustu času. S Fran Walsh (scénář a produkce) a Phillipou Boyens (scénář) jsem strávil hodiny při konzultacích o postavě. Přes všechny jeho záporné stránky jsme se snažili ukázat tu lidskost v něm. Tady je trochu rozdíl mezi knížkou a filmem Snažili jsme se vydolovat jeho dobré vlastnosti. I když je to především zkažený člověk. Představili jsme si ho jako někoho, kdo byl vždy ošklivý a všemi odvrhovaný. Člověka co se bojí úplně všeho a nemůže se nikdy zařadit mezi normální lidi. Jelikož strojí vždycky stranou a v postatě proti všem, stal se z něj dobrý psycholog, který umí odhadnout odkud přicházejí problémy nebo hrozby a jeho minulost se odvíjela od jeho schopnosti radit ostatním. Stal se z něj vychytralý pozorovatel. Proto se stal poradcem krále. Ale nikdy nebyl plnohodnotným členem žádné společnosti. Z toho důvodu nebylo pro Sarumana obtížné svést ho na špatnou cestu.

Otázka: Jak dlouho vám zabralo natáčení obou filmů?
Odpověď: No, všechny tři se natáčely 18 měsíců. Nejvíc práce dala tvorba prostředí děje, to bylo hodně náčočné. Filmy se natáčely simultánně, já jsem tam byl 6 týdnů na jaře, jeden v létě a pak tři týdny v lednu. Pro mě to tak bylo skvělé, protože jsem nikdy nebyl pryč z domova příliš dlouho.

Otázka: V čem a proč bylo podle vás obtížné převést postavy z knihy do filmu?
Odpověď: Byla to určitě obrovská výzva. Konkrétně Gríma v knize není nijak zvlášť detailně popsaný, takže jsme se scénáristy dali hlavy dohromady a vložili trochu vlastních představ.
Tenhle projekt byl takovou výzvou proto, že tu nemáme co dočinění s autorem jako třeba Dickens, Tolkien se hodně soustředil na detaily a popisy. Jeho svět je neuvěřitelně bohatý. Postavy jsou však spíše hrdinové bez výraznější hloubky. Dialogy jsou velmi poetické a jednotlivé postavy nemají (až na vyjímky jako je Glum) typický styl řeči. 
Čelili jsme tomu, že jsme měli postavy dobře popsané v knize a museli jsme co možná nejlépe naplnit představy čtenářů. V knize je jednoduché popsat nějakou změnu, ale ve filmu to musíte poznat, změna se musí vizualizovat. 
Například z Gandalfa Šedého se při přeměně stane jakási transcendentální bytost, což musíte nějak vyjádřit. Chodec by měl být zprvu velmi lidský a skutečný. Představte si, že musíte znázornit to, jak se smiřuje s myšlenkou, že je předurčen být velkým králem. Musí to vypadat skutečně, uvěřitelně. Museli jsme si trochu pozměnit roli Grímy Červivce, abychom lépe znázornili jaký v jádru je a proč takový je. Jen pak můžete tuhle postavu pochopit.

Otázka: Jaká byla „Červivcova“ nejoblíbenější scéna?
Odpověď: Ta kde koukám po Mirandě Otto. Je z ní cítit tragika Grímova osudu – nikdy nemůže mít to, co opravdu chce a nikdy z něj nebude plnohodnotná lidská bytost. Ukazuje Grímovu slabost.

Otázka: Jaké bylo natáčení v tak složitých kostýmech a v tak silném nalíčení? 
Odpověď: Pochopitelně náročné. Všichni ti lidé, co se kolem vás pořád motají a obtěžují – to po chvíli začne pěkně lézt na nervy. Ale vizuální stránka je ve filmu naprosto stěžejní. 

Otázka: Mezi Dvěma věžemi a Společenstvem prstenu jsou výrazné rozdíly. Jaké jsou pro vás důležité a co můžeme očekávat dál?
Odpověď: Ačkoli jsou všechny tři díly součástí jednoho díla, jde o samostatné filmy a musí se na ně nahlížet jako na začátek, prostředek a závěr příběhu. O to se Jackson snažil a povedlo se mu to, i bez shlédnutí posledního dílu můžete mít pocit jakési celistvosti a ukončenosti.
Dvě věže jsou asi nejkomplexnější částí trilogie. A nejvíce nebezpečné – jeden souboj za druhým. Jeden velký konflikt. Příběh se v třetím díle zjednoduší, ale bude více emocionální. 

Otázka: Jak jste dosáhl toho, aby vaše postava působila tak odpudivě?
Odpověď: Hodně pomohl make-up. Podstatné je, že přes jeho strach a slabost je Gríma muž s jistou mocí a posedlostí, která ho posiluje. Musel jsem docílit toho, aby působil jaksi „anglicky“. V souvislosti s tím jsem hodně pracoval na hlase. Celou dobu jsem mluvil s přízvukem. Mluvil jsem jako Gríma mnoho dní mimo plac abych si na to zvykl. Chtěl jsem aby působil nebezpečně – díky svým schopnostem pozorovat a působit na lidi. 

Otázka: Už jste hrál mnoho podobných rolí, čím vás tahle upoutala a v čem vidíte podstatu vašeho úspěchu ve znázorňování zvrhlíků a podivínů?
Odpověď: Myslím že je tou vášnivou stránkou mojí osobnosti, mými sklony k posedlosti. A pokud ze sebe vydám to nejlepší, opravdu to může působit hrozivě. Musíme si uvědomit, že všichni máme v sobě něco extrémního a pak se s tím lépe vyrovnáme. 

Otázka: Takže tahle část vašeho charakteru vám pomáhá úspěšně ztvárňovat tyhle typy postav?
Odpověď: Ano, v tom to je. Když tyhle pocity vyjádříte a sledujete své chování, pomáhá to v hraní. Když někdo hodnotí nějakou mnou hranou postavu, říká si: „Brad není ve skutečnosti úplně divný, je vlastně docela normální, jenom hraje divnou roli...“ No a moje přítelkyně mi jednou řekla: „ Ty jseš opravdu sladkej, jenom trochu ujetej...“

Otázka: Pomáhá vám hraní v osobním životě? 
Odpověď: Hodně moc! Teprve když něco tvořím, opravdu si uvědomuju, že žiju. Tedy někdy to působí trochu problémy, protože já se se svou postavou totálně sžívám, stávám se jí na 24 hodin denně, 7 dní v týdnu...a když pak hraju například slizkého odporného lháře, přítelkyni to činí problémy...

Otázka: Můžete nám popsat, jak to vypadalo při natáčení?
Odpověď: Někdy bylo opravdu těžké se tím prokousat. Například komnata v Orthanku, kde jsme točili byla ponurá a deprimující a bylo tam hodně kouře, což bylo nepohodlné. Pro mě byl tohle docela problém. A důležité byly obědy – to jsme si všichni sedli a popovídali si a nějak se nejvíc sblížili.

Otázka: Našel jste si během natáčení nějaké nové přátele?
Odpověď: Ani ne. Lidi, které jsem trochu znal budu trochu znát i nadále, ale rád se s nimi budu scházet během dalších akcí kolem filmu. Měl jsem pár velmi zajímavých dlouhých rozhovorů s Elijah Woodem. A s Mirandou Otto jsem spolupracoval poměrně úzce, naše společné scény byly pro oba přínosné a důležité.

Otázka: Výprava filmu je fantastická, jak jste si to užíval?
Odpověď: Láska ke knize byla hlavní inspirací pro architekty a designéry, lidé do toho dali strašně moc. Dýka kterou jsem ve filmu měl byla ta nejkrásnější jakou jsem kdy viděl. Škoda, že musela být zničena. Byla to paráda, myslím, že samotné natáčení bylo kouzelnější než výsledný dojem z filmu. Byl jsem v jiném světě, v jiném čase...

Otázka: Jaký je Peter Jackson jako režisér?
On je špičkový filmař. Bylo mi ctí pracovat s ním i s Fran Walsh. Jednou z jeho předností je schopnost skvěle umístit kameru. Vždycky je ochotný zkoušet nové věci. A umí být skvělým publikem, což dobrý režisér musí být. Vystihuje skvěle správné momenty. Všichni tvrdí, že je typický hobit, ale já bych neřekl. Na to se moc vyžívá v příšerách a úchylácích. Je prostě jedinečný.

Otázka: Jaký je v porovnání s jinými režiséry?
Odpověď: No, tak třeba ve srovnání s Milošem Formanem – nemají vůbec nic společného kromě toho, že točí skvělé filmy. Miloš umí vystihnout myšlenku, podstatu. Peter se víc soustředí na detaily a drobnosti. 
Ale u Fran je to něco jiného, ta spíš umí zachytit nálady, atmosféru. A jelikož mu neustále stála po boku, kombinací obou dvou vznikla geniální režie.

Otázka: A mimo plac? Jaký je?
Odpověď: To bych také rád věděl. On byl tak ponořený do věcí kolem filmu, že se vůbec neměl šanci projevit jako člověk. Ale jsem si jistý, že musí být moc příjemný. S ním si nejde jen tak sednout a popovídat si s ním, on byl současně na třech místech natáčení najednou a neustále oko upřené na monitor…

Otázka: Hodně lidí vás nazývá hercem výrazných charakterů, souhlasíte s tím? A pokud ano, byla to náhoda nebo cílený výběr?
Odpověď: Raději bych byl výrazně bohatý herec. Ale když už nejsem, je lepší hrát silné role – máte větší možnost ze sebe něco vydat. Záporáci jsou skvělí. Koneckonců - kdyby nebylo hříchu, nebyli bysme tady, je to tak?