Válka o Silmarilly, z pohledu jednoho z dechů Ardy, vanoucího nad hlavou hlavního organizátora Nenymira Liquinda, syna Nemirova knížete Noldor*
Zem byla pokrytá temnotou ne nebylo světla stromů více a klenoty v nichž žilo byli uloupeny.

No tma teda byla, ony modré fáborky po setmění dodávají přesunu z nádraží do přespávány nádech rafinované bojovky, nicméně pro Brněnské Svině a další vyrážel někdo z hraničářů např. můj expres Spitfajr škoda 125, a dováděl je do tělocvičny. Pak se podařila i dvousměnná návštěva hospody Lasyho maminky kdež na nás houfně čekal guláš s chlebem (dle některých poněkud ostřejší) . Večer kromě zpívané dostali noldorští Dúnadain zástavu od své Paní Lyrel Míriel, a pak přišel Fireart v podání Nezordonie a hostů. Ponaučení pro příště, ikdyž plivete dolů plamen stoupá nahoru (stejně jsem chtěl ty řasy zastřihnout;o)

Zástavy hrdě vláli ve větru a vojska šli, došli až na Mohylu, což je masový hrob 232 obětí pochodu smrti z 2.s.v., kde položily jsem květiny a pronesli tiché modlitby a sestoupily do údolí* Pod plechovou věží došlo na výklad pravidel, kde nezvykem snad byli jen léčitelky a zavírání a otvírání bran. Zajímavým ligvistickým problémem se ukázal můj zvyk nazývat unfér hráče termínem „ nějaká svině“, na což brněnské Svině obzvláště Forris neustále vznášeli protestní nóty:o))).A pak přišel čas bitvy. 

„Eldarie, bratři, synové a dcery hvězd, léta jsem žily pod nadvládou, léta nám lhali, ale přišel náš čas, nyní, když Valar jako strážci míru selhali, nezabránili temnotě která pokryla svět a přesto jsem skrze plamen v našich srdcích došli země zaslíbené. Už jen jediný Vala stojí mezi námi a svobodou. Temný nepřítel světa, vrah našeho krále, BOJÍ SE POSTAVIT SE NOLDOR, BOJÍ SE MORGOTH VYJÍT ZE SVÝCH KOBEK A ČELIT MĚ. SMEŤME JEJ DO HLUBIN ZEMĚ, OČISTÍME ZEMI OD TOHO VRAHA!!! MÍRIEL*“
Proti Feanorovým slovů se vyvalila vojska z Angabandu a jako vlnobití se střetla s armádou elfů a Naugrim. Feanor však dál vzýval otce a hněv jej nepříčetného hnal až před brány Thangorodrim. Nikdo se neodvážil vzdorovat jeho smrtícímu hněvu, až najednou se z bran Angband vyvalily ohnivé metly Balrogové a Feanora nebylo více…

Nebylo více, nebylo více, zatímco co obě strany v řadovce koukali na běžícího šílence, vyběhlo na mě devět balrogů. Sek, zaseklá dýka, palice mi vyrazila meč, dvě rány do hlavy, jedna do žaludku, rána přes ledviny pád obličejem do kopřiv - eh tak končí syn Finweho a Míriel. Příští rok dělám maximálně tak orla, ale do první linie už nejdu. Au!
Tak a rychle ze sebe servat červené šaty a burcovat elfy do bitvy náhlého plamene. Slova o vítězsví a slávě zní přesvědčivě, evidentně většina Silm nečetla, akorát Laisi na mne zpoza strany vyčítavě hledí jak chudáky manipuluju ( příští rok už nechám bitvám volný průběh, ale teď jedem dle pravítka;o)) Elfíci jsou zahnáni až k brodům přes Sirion ( k mohyle velkého EMENEMA). Malá vsuvka; Má žena mi oznámila, že hodlá jet jakýsi Trp and slík, a že by chtěl za trpaslíky ( to po mém čtrnáctidenním halekání na netu, že budou jen skřeti a elfové, a že žádný další strany nechci:%), bezmezně ji miluji, a tak jsem vypsal bianco šek a Trp and slíka povolal. Mé nejhorší obavy se potvrdily, po té co mě dokázal rozčílit dva dny po mejlu do běla, uzmul v sobotu kdesi na smeťáku Emenama (takováto nablblá červená lentilka s pacičkama a botičkami) a vyhlásil jí exkluzivním božstvem, kterému zbudovali oltář zdobený kdečím co čórli ( později např. silmaril %).

A tu Fingolfin Velekrál Noldor vida pád svého lidu, vjel na svém koni a planoucí ve svém hněvu dojel až před brány Angbandu kde vyzval Pána temnot na souboj. A On přišel. S kladivem podsvětí a temnou helmou stanul proti králi. Sedmkráte jen Fingolfin sekl do kotníku a sedmkráte Morgoth vykříkl bolestí, však pak nejudatnější z Eldar klopýtl a to se mu stalo osudným, noha těžká jako celá hora mu stanula na hrdle a jeho hroa bylo rozbito. Však Melkor nedostal tělo syna Finweho. Thorondor král orlů se snesl a vynesl jej do mraků. 

Faire skutečně planul hněvem a Desgenaisovi se opravdu do osobky příliš nechtělo, však sudba byla dána atk se bíližil konec. Nádherná podívaná, zatímco skřeti vytvořily kolem kruh ala aréna, efové se píš nenápadně trousily (drak poletoval v povzdálí). Tak se tak koukám, a přemýšlím jak to vlastně skončí….“ JEŽÍŠÍKRISTE! Rychle nakulte šedý plášť!“ Mariel/Melian přes mne přehodila šedý plášť. Faire padl. Počal jsem třepotat rukama a informačně blekotat“ teď jsem orel, teď jsem orel“, vrhl se na Dese, ala naše kočka, zamotal se do pláště, zase se našel a odtáhl F/F do ústraní.

Byl čas zbudovat Minas Tirith. A dobýt. Dobyta byla rychle, však přílišná pýcha Morgothových vojsk způsobila jejich obklíčení a téměř porážku. Jen díky tomu, že zavřeli brány nebyla MT zpět v rukou Eldar. Zde došlo na malý kiks, když elfové nemohli MT dobýt, neboť neměli beranidlo - chtěl jsem je dát Trpaslíkům za nějaký quest, ovšem vzhledem k tomu, že pořád někde zevlovali, prudily pavouci, popř. vzývali E.M. nenapadalo mne za co jim ho dát. Tak tedy světlá odtáhla s nepořízenou a přišla poněkud násilná Bitva nespočetných slz. Eru ví že ta nestoudná manipulace ( dodatečně se omlouvám v tu chvíli nebylo vidět jaký je rozsah toho zásahu) se mi hned vrátila, když se Bitva nespočetných slz málem zvrhla na slzy Melkorovi. Elfové pod vedením Gilrose a Faireho zatlačily temné do brány, kde např. drak své schopnosti rotujících míčků využil jen minimálně… Bylo ovšem třeba posil pro Gondolin. 

Aredhel se v Gondolin nudila a tak s ehm svolením Turgona vyšla na procházku. Byla zajata Eolem Temným, kterýž to držel brody přes Sirion s dvěma trpi (osina skřetů v té části). Narodil se Maeglin. ( těhotenství trvalo asi děvět vteřin:o) a mamil s vzala synka a dráhu.
Vzhledem k tomu, že Normanský přehoz je přeci jen sportovnější oděv než bílé Noldorské šaty, bylo nutné Garagntuu v pronásledování umravňovat ( „hele chlape zpomal, teď má jako herně chromého koně“). Nicméně došlo na příchod od Gondolin. Dlel jsem zrovna u brášky na prázdninách a říkal jsem si, že tohle si nemůžem nechat ujít. Protože bráška má velmi špatnou PR strategii je ve Středozemi mírně nepopulární, půjčil jsem mu tedy svůj světlaplný plášť´ a fičeli jsme.
„Můžeš jít, Tvůj syn nechť zvolí“ ticho „ No tak Maegline pojď k tatínkovi!“ Nebylo kopí, uzmul jsem tedy větev a herně vytvořil postavu sochy s otráveným kopím (asi třináctá má role:o). Gargantua/Eol vrhnul kopí, nicméně modřínová větev není úplně ideální takže Orsejka měla dost práce umným brankářským grifem do rány padnout:o) …pak padal Eol. Nebyl poslední.
Maeglin si vyšel na procházku, ovšem neb všichni byli u MT bylo docela těžké jej zadržet. Respektive nikdo se o to nestaral. Když už to vypadalo, že Iriel se sekyrou dřív založí golfové hřiště než padne do zajetí, vrhl jsem se na ni co ehm, temný mrak z Angband,a předvedl ji před Melkor. Zde proběhlo strhující představení, leč není nikoho kdo by oněm vyprávěl. Morgoth zlomil pyšného Maeglina pomocí (imaginárního) cukru a (skutečného) biče).
Sotva lepé Elfí pany začli pět Brány léta, na bránu zabušily vojska Angabandu. Skoro férový boj poněkud vychýlil příchod balrogů přes stěnu:o). Souboj Ectheliona (ehm, ano opět já)a Gothmogem (schýza Dese) byl poetickým předznamenáním čtvrt hodinové osobky Turgon (Michy) versus drak (Jixipen ). Kouzelné bylo intro: „Neny, takže teď jdu na Gon,. Jako Balrog, tam nebyl drak“ „Eh, jasan“ ….x…. „ „ Neny pobíhá tu Turgon a schání draka, že prý má padnou jeho plamenem!!!“ „Eh, tak jseš teď sociální drak“(Jixi jinak měla krásný zlatý kostým:o))

Pak se přiznám začalo trochu nestíhat a vláčnět, stíny se dloužily a únava byla znát. V okamžiku kdy jsme se s Desem šli podívat do Doriathu na odchod Berena, už s dávno s Lúthien razil do Angbandu. Pak Vee/Lúthien kterou hrůza z Melkor dohnalaa ž k slzám, uspala Temného pána a silmaril byl vzat. Cararroth ukousl Berenovi ruku a dal se na útěk. Já se stal Huanem. Beren padl, ale silmaril byl získán zpět. Nargothrond padl. Thingol zatoužil po pěkném šperku a sekyrou trpů padl. Trpi byli dostiženi, obklíčeni a padli. Příchod silmarilu zlomil Melanin pás. Doriath padl. Závěrečná řadovka bez bonusů, se zbranění dle FAS byla spíš pokusem o ukončení. Je nutno přiznat, že ke konci hra trochu ztratila dech, z části kvůli pozdní hodině, zimě, a zčásti všeobecné neochotě uskutečnit válku hněvu. Za orgy mohu říct, že už máme mechanismus, jak to příště ošetřit, stejně jako rovnoměrnou angažovanost všech říší. Gondolin si letos prožil strhující příběh, Angband též, však pro Doriath a Nargothrond to od půli ztrácelo spád,, za což se zpětně omlouvám, však taktéž již jsou nyní známy mechanismi k nápravě* 

Večer jsme rozloučily Svině, a opět okupovali hospu u Klesů, kde se hrálo skrze Jesus Christ, Pink Floydy, Nohavicu až ke Krylovi* hluboko v noci pak proběhli zásnuby Mariel a Gilrose* Dopoledne se vše probudilo, a s laskavou shovívavostí pana ředitel i vylidnilo* vzpomínky žily a zpěvy zněli až za Prahu ve vlaku*

Díky všem za skvělost
Jmenovitě; Lyrel Míriel - za to že to bylo, bez ní bych nic takové neuplácal, mému andělu strážnému; Gilrosovi Thorogilovi - perfekcionalistická alternativa mé flegmatičnosti, Mariel - za klidný hlas, Páňovi - za fáborky, Policii ČR za to že se věnovala závaznější činnosti než stíhání mých dopravních přestupků, rodičům za spitfajra,
Panu řediteli ZŠ Zárečná Mgr. Z. Hnátovi - za laskavé pohostinství a velkorysost, a všem Tachovákům, že nás přetrpěli;o)

Omluva: panu řediteli, za to že jsme neukočírovali všechny skřetí povahy; zahrádkářům TC za šoky; tomu bažantovi co při útoku na Doriath utíkal raději směrem k městu; všem řidičům, chodcům, a účastníkům silničního provozu a přilehlých domů, za mou bezohlednou, nicméně vášnivou jízdu; Míriel za prudkost; spitfajru za devastaci, a tak…