Rozšířená verze Návratu krále - recenze posledního střípku mozaiky
"To nejlepší, co je ve filmu navíc, jsou doslovné citace z knihy"
Tak už je to zase tady. Úvodní titulky filmu, nápis The Lord of the Rings, studený pot na zádech a očekávání čehosi... velkého. Rozšířené verze Návratu krále. Posledního střípku (v tomhle případě spíše více než čtyřhodinového kusance dokonale vybroušeného diamantu) do mozaiky se souhrným názvem "filmové zpracování legendární knihy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů". Očekávání byla opravdu velká. Návrat krále považuji z kinoverzí za naprosto nejlepší díl trilogie, ač je na první pohled osekán o obrovské množství velmi důležitých scén. Objeví se v rozšířené verzi? Podaří se poslednímu dílu překonat geniální rozšířené Společenstvo prstenu? A nebo to bude jen velmi, velmi dlouhý film, který sice pár scén ke kinoverzi přidá, ale celé to bude tak roztahané, že vlastně bude spíš nudit? Inu... odpovědi na všechny tyto otázky už znám. A brzy je budete znát i vy. Konečný názor si budete muset udělat samozřejmě sami, toto je pouze můj pohled. Bohužel se v následujících řádcích neubráním informacím o scénách, které jsou ve filmu proti kinoverzi navíc. No, popravdě dost z nich vyjmenuji. Takže pokud chcete být překvapeni, nečtěte dále...
Pro začátek jedna informace, která jistě potěší fanoušky knihy. Drtivá většina nových scén má společného jmenovate. Jedná se spíše o "klidnější" momenty, které dále rozvíjejí jednotlivé postavy, dávají jim hloubku a především vysvětlují mnoho "nejasností" z klasického sestřihu. Samozřejmě je tu i kupa nové akce, ale není zas tak důležitá. Hlavní benefit rozšířené verze je dokreslení osudů jednotlivců. A že se to daří.
Krom drobnůstek je prvním zásadním novým momentem filmu finální konfrontace se Sarumanem. Toto jistě není překvapením. Na to, jak hlavní záporák druhého dílu skončí, se těšíme už někdy od ledna minulého roku, kdy tato scéna nenásledovala po vítězství v Helmově žlebu. Jaké bylo naše překvapení, když chyběla i letos v lednu. Peter Jackson mnohokrát vysvětlil, proč tomu tak muselo být. Nechme na každém, zda mu toto vysvětlení vyhovuje či ne. Důležité je, že nyní máme celou scénu konečně možnost vidět. Čekání se vyplatilo. Théodenova odpověď na Sarumanův podmanivý hlas je jedním z jeho nejlepších momentů vůbec. Hail Théoden King. Pravda, pro tuhle postavu mám tak trochu slabost. Saruman je v nových scénách parádní. Chápu jistě rozhořčení Leeho z odsunutí scény "pouze" na DVD. Když na vrcholu Orthanku doslova cituje knihu, kamera přelétá okolo a zní podmanivá Shoreova hudba, uvědomíte si, že jestli je tohle teprve začátek... Celá konfrontace je opravdu mistrně natočena, však uvidíte sami. Koluje spousta spekulací a obav, některé bych rád hned uvedl na pravou míru. Ano, Saruman zemře. Ano, Gríma také. Ale jak? Na to už si počkejte sami. Pravdou je, že jsem četl mnoho různých verzí, včetně Legolasova šípu kroužícího ve spirálách z oblohy. Ubezpečuji vás, že toho se bát nemusíte.
Nové a staré scény na sebe navazují s naprostou lehkostí. Takovým způsobem, že si okamžitě začnete říkat: "jak bylo vůbec možné koukat na tu osekanou verzi?" a: "bez téhle scény k sobě ty dva kusy přece nemohou pasovat." Možná krom "pijácké soutěže" mezi Legolasem a Gimlim. Ne že by nebyla roztomilá, ožralý Gimli je skutečně k sežrání, ale jinak je to zrovna ten typ humoru, který vážným scénám zas tolik neodhlehčí, spíš působí poněkud násilně. Každopádně takových humorných momentů tam Peter Jakcson zase tolik nepřidal. Jak už jsem psal dříve, jde především o osudy jednotlivců. A dvojic. Nové scény s Aragornem a Éowyn (např. v Meduseldu) jsou moc povedené. A o to silnější jsou později momenty mezi Éowyn a Faramirem. Pravda... silnější než letmý pohled na Aragornově svatbě by byla jakákoliv scéna s nimi dvěma, ale i tak.
Ale to už příběh nabírá na obrátkách. Gandalf s Pipinem vyráží k Minas Tirith, Smíšek má pár nádherných větiček navíc v momentě, kdy sleduje Stínovlase mizícího v dáli. I první setkání s Denethorem je rozšířeno. Sice jen drobně, ale každá větička navíc se počítá. Velmi brzy si totiž uvědomíte, že to nejlepší, co je ve filmu navíc, jsou doslovné citace z knihy. Hned po setkání s Denethorem a pohledu na stín šířící se z Mordoru následuje nádherná nová sekvence, na kterou se jistě všichni moc těší. Frodo se Samem přicházející na křižovatku se sochou krále, poničenou skřety, s hlavou povalenou na zemi. Paprsek slunce proniká temnou oblohou a osvětluje květiny obrůstající hlavu, které zazáří jako koruna. Rozšířená verze mne dostává poprvé a jdu hledat kapesník.
Následují další a další drobné přídavky. Konfrontace Sama a Gluma před schody Cirith Ungolu, například. Další z "nezásadních" momentů, který vám ale bude chybět, pokud si pustíte nerozšířenou verzi. A takhle je to se vším. Drobná scéna před útokem na Osgiliath je další z takových. Chaotický postup k řece už je přeci jen trochu ospravedlněn. Již v první čtvrtině filmu je jasné, že kinoverze bude zapomenuta. Majáky hoří, Théoden svolává Rohirrim a Smíšek mu nabízí svůj meč. Nádherná scéna, skutečně. Další z těch "kapesníčkových", ale co...
Rozšířený rozhovor Faramira s Denethorem, ve kterém jde o Prsten, který Faramir "nechal odejít v rukou přihlouplého hobita do Mordoru". Opravdu povedená záležitost. Denethorovo šílenství, ač nejde tak úplně o knižního Denethora, zahrál John Noble s naprostým přehledem. A Faramir hraje roli i v další nádherné scéně, rozhovoru s Pipinem. Film běží dál. Absolvujeme si drobnou urážku Éowyn ze strany Éomera. Bohužel Aragornův sen o Arwen zůstává stále snem, nejde o vizi v palantíru jak se očekávalo. Konfrontace se Sauronem skrze palantír přijde až později. Stezky mtvých jsou rozšířeny poměrně zásadně. Nejen o nějaké ty větičky (opět přímo z knihy), prodloužení cesty k místu setkání s mrtvými, ale i například "lavinu lebek" a další efektní scény. Následuje obsazení flotily pirátů. při kterém omylem zahyne sám režisér :) Aragorn s cynickým úšklebkem jako velitel armády mrtvých má cosi do sebe. Před Minas Tirith je zelená ektoplazma trochu Deus Ex Machina, ale likvidace flotily je skutečně povedená.
A máme tu obléhání Minas Tirith. Gandalf bohužel stejným způsobem jako v kinoverzi převezme velení nad městem. Skřeti se vrhnou do útoku. Snaží se beranidlem prorazit bránu, ale bezúspěšně. Tohle bude chtít něco většího... Grond! Grond! Grond! Ale kdesi v dálce se nachází armáda Rohirů. Uvidíme je ještě jednou před finálním útokem na Pelennoru. Zoufalé. Éowyn bez špetky naděje. Smíška, který ví, že není v jeho moci ovlivnit chod světa, ale rád by ještě naposledy alespoň spatřil své přátele... Zní rohy a jízda vyráží na cestu. Aby byla na místě s úsvitem...
Brána Minas Tirith se hroutí a Denethor se chystá upálit svého syna i sebe zaživa. Gandalf s Pipinem vyráží zabránit této šílenosti. Ale cestu jim zastoupí Pán nazgúlů. "I will break him!", pravil ke Gothmogovi, a nyní má příležitost svá slova naplnit. Gandalf nemá sílu vzdorovat. Čas lidí skončil. Pán nazgúlů pozvedává meč k rozhodujícímu úderu... a v dáli se rozezní trubky. Na obzor vyjíždí armáda Rohirů. Jestli byla tahle scéna sama o sobě velmi silná, nyní je... těžko popsat.
Masakr na Pelennoru je také rozšířen. O mnoho malých, ale o to důležitějších scén, které se týkají především Éowyn. Pohled Théodena na Éowyn v boji se skřety ještě před tím, než se setká s nazgůlem. Její boj s Gothmogem, Éomer s "mrtvou" Éowyn v náručí... Bohužel část, kdy Éowyn pokoří jedničku, je v rozšířené verzi předělána. Celá sekvence jeho zabití a truchlení nad tělem Théodena je ještě víc rozmělněna necitlivými střihy a, v tento moment již zbytečným, gradováním napěti a přidáváním dalších "náhod na poslední chvíli". Toť má téměř jediná a hlavní výtka k přidaným scénám. V tomto konkrétním případě jsou zasazeny naprosto zbytečně.
A tím se dostáváme v původní verzi na nejvíce sestříhanou část, tedy fázi mezi bitvou na Pelennoru a cestou k Mordoru, respektive v případě Froda a Sama cestu samotným Mordorem. Zde nám řežisér zůstal skutečně ještě hodně dlužen (i v rámci možností), ale totální fiasko kinoverze trochu napravil. Ruce krále jsou ruce uzdravitele... a Éowyn je první, kdo se o tom přesvědčí. Nyní je také krásně vidět, jak dlouho Pipin na bojišti hledal Smíška. V původní verzi to bylo v podstatě okamžitě, teď je vidět ty spousty hodin. Moc povedené. Stejně tak scéna plánování "pasti" na Saurona. Gandalf je přesvědčen, ža Temný Pán na návnadu neskočí. Aragorn si myslí něco jiného... vezme do ruky palantír, přejde do truního sálu a ukáže se Sauronovi v plné síle. Sice vše nevyjde tak, jak si asi představoval, ale i tak je to zatraceně efektní.
A to už Frodo se Samem, převlečeni za skřety, putují v jejich průvodu. Mou asi nejoblíbenější kresbou s tematikou Pána prstenů je právě tento moment v Howeově podání. A proto jsem se opravdu moc těšil, jak bude vypadat ve filmu. Samozřejmě o dost jinak, ale člověk nesmí chtít moc. Zoufalost hobitů v davu odporných skřetů je poznat skutečně snadno. Bohužel ani rozšířené scény nenapravují dojem, že cesta od Cirith Ungolu trvala tak den. Škoda. Na druhou stranu některé z nových momentů jsou tak nádherné, že to trochu nahrazují. Jeden z nich byl i v ukázce. Sam, který spatří světlo jedné osamělé hvězdy prosvítající temnou oblohou...
A pak tu máme Ústa Sauronova. Další důležitá scéna, která byla z kinosestřihu vypuštěna. Ústa Sauronova jsou správně odporná a především mluví nádhernou archaickou angličtinou, radost poslouchat. Škoda, že nebyla ponechána i u vět Pána Nazgúlů. Aragorn se rozhodne problém s urážlivým emisarem vyřešit po svém. Už vidím, kolik fanoušků u té scény ječí. Taky mi dvakrát nesedne, styl je poněkud... nekrálovský. Inu nechám posouzení opět na vás. Každopdáně přidáním scén s Ústy konečně dostává "smysl" zoufalství Aragornovo i dalších při finálním útoku proti silám Mordoru. Konečně má věta: "For Frodo..." při Aragornově výpadu na skřetí linie význam "za jeho utrpení, v momentě, kdy už nezbývá naděje" a ne "hloupě spácháme sebevraždu pro Froda, aby získal trochu času splnit úkol".
A to je vlastně skoro všechno. Spousta nádherných malých scén i velkých nových momentů se nám "rozpustila" do čtyřhodinového snímku, který uteče snad dokonce rychleji než původní verze. Rád bych teď napsal, že je to úplně nový film, o tolik hezčí než původní verze, ale to bych lhal. Pravdou je, že původní kinosestřih Návratu krále je fenomenální dílo. Nádherný film, ve kterém chybí spousta scén. A ty jsou nyní zpět. Jenže... já tam ty scény tak nějak "viděl" už dříve. Tak snadno bylo poznat, že tuhle něco chybí, tohle bude až v rozšířené verzi. A nyní to tak je. Takže jsem spokojen, že mám konečně kompletní Návrat krále. Rozšířená verze je fantastická. Nové scény jsou (v drtivé většině případů) nádherné a ku prospěchu celého vyprávění. Film je lepší než původní verze, ale ne o tolik, aby nějak změnil můj celkový pohled na něj, který jsem si vytvořil už v kině. Stalo se to u Společenstva, stalo se to u Dvou věží. Tentokrát ne. Nemyslím si, že bych ještě někdy měl chuť vidět původní sestřih filmu, na druhou stranu by to bylo výrazně snazší než právě u předchozích dvou dílů. Rozšířená verze Společenstva dovedla ten film k dokonalosti. Rozšířené Dvě věže druhý díl de fakto zachraňují. Rozšířený Návrat krále je "jen" o dost lepší než původní verze. Nic víc, ale také nic míň.
A tím se dostávám na úplný konec. "End of all things", jak se jmenu i jedna část filmu. Něco skončilo. Trilogie Pán prstenů v režii Petera Jacksona je kompletní. Jak dopadla? To musí posoudit každý z milionů diváků sám. Já jsem spokojen. Myslel jsem si, že Pán prstenů nejde důstojně natočit ani omylem. Že film knihu svým způsobem "pokazí" a ještě více odvede lidi od čtení. Stal se spíš opak. A to je úspěch. Putování je u konce. Teď už opravdu není nač čekat... Hobit? Nebo snad Silmarillion? Uvidíme, snad ne moc brzy.
Mimochodem společnost Warner Home Video, jak je její každoroční tradicí, posunula vydání DVD na našem trhu. Nejoptimističtějším termínem distribuce se tak stává 15. prosinec. Do té doby si snad také povíme víc o bonusových discích a především kvalitě lokalizace. Vzhledem k tomu, že se disk masteroval v ČR, by tentokrát nemusela být nejhorší.
