Recenze na Návrat krále - Slzy v očích, tající se dech, bušící
srdce a kopyta koní
Dnešek byl pro mne malým svátkem. Měl jsem možnost shlédnout v kině Návrat
krále. Nyní, s bušícím srdcem a chvějícími se prsty, píši tuto
recenzi. Zážitky jsou příliš čerstvé, pocity příliš silné. Možná něco
později (až film ještě tak třikrát shlédnu) přehodnotím, ale zas tolik
toho asi nebude. Takže jedeme na věc...
Nejprve něco málo na úvod. Po Společenstvu a Dvou věžích jsem nabyl
pocitu, že se mi podařilo zbavit pohledu fanouška knihy a film budu hodnotit
nezávisle na tom, jak hodně či málo se knihy drží. Tak úplně se mi to
nedaří. Návrat krále je kniha příliš silná na to, aby se dala vytěsnit
z mysli. A film je... film. Všichni se jistě shodneme na tom, že má poněkud
jiná pravidla než knižní předloha. Ano, už tušíte, co se chystám říct.
Ti, kteří nedokáží na filmové zpracování Pána prstenů hledět bez
neustálého srovnávání s knihou (říkejme jim třeba "ortodoxní fanoušci")
budou v některých momentech kvičet jak zařezávaná podsvinčata. Těch
momentů nebude moc, ale zase stojí za to. Na druhou stranu je nutné
podotknout, že jestli jsem měl někdy slzy v očích, tak šlo především o
scény či citace, které jsou na chlup přesně převzaty z knihy. "Z popela oheň znovu vzplane,
ze stínů světlo vzejde náhle; až zkují ostří polámané, nekorunovaný zase bude králem."
Údery kladiva a před našimi zraky se zhmotňuje Andúril, Plamen Západu.
Slzy v očích, tající se dech, bušící srdce a kopyta koní.
Návrat krále je koláž neuvěřitelných scén, lokací a hereckých výkonů,
dokonale podbarvena nádhernou hudbou a zabalena do úhledné krabičky putování
mýtických rozměrů a válečného dramatu, to vše ovázáno stužkou
romantického filmu. A světe div se, ono to funguje. Režisér Peter Jackson předvedl
nevídaným způsobem, co to znamená hrát na efekt. Někde hluboko ve vaší
hlavě se ozývá vědomí s tichou připomínkou "to je na efekt, to je
klišé, no tak, přece tě to nesebere, takovýhle odporný patos", které
je kopyty Rohanských koní nemilosrdně zadupáno a s elegancí v pravdě elfí
nahrazeno slzami v očích. Peter umí. A celý tým, který se na Návratu krále
podílel, mu sekunduje více než skvěle. Kolikrát jsem si během filmu řekl,
že byl nějaký digitální efekt nedotažený? Kolikrát mne napadlo, že bych
raději slyšel trochu jinou hudbu? Kolikrát některý z herců přehrával či
se mu nepovedlo vžít do role? Kolikrát jsem se během filmu podíval na
hodinky? Odpověď je pro všechny ty otázky stejná...
Omlouvám se, že skáču z tématu na téma, ale jednotlivé pocity se vynořují
tak nějak nahodile a jak samy chtějí, nedaří se mi je udržet na uzdě. Na
následujících řádcích se pokusím shrnout nejsilnější a nejslabší
momenty z filmu, alespoň tedy z mého pohledu. Budu se snažit vyvarovat
prozrazování zásadnějších momentů, ale ne vždy se mi to musí povést.
Samozřejmě není nutné zmiňovat, že pro ty, co knihu nečetli, asi není
vhodné ve čtení pokračovat.
Jak už asi mnozí vědí, film začíná scénou přerodu Sméagola v Gluma.
Jistě bych si dovedl představit lepší úvod, ale pro ty, kteří knihu nečetli,
bude bližší seznámení s hloubkou Glumova utrpení jistě fantastickým zážitkem.
Tedy, ne že by pro mne nebylo, ale už jsem to tak nějak znal a tím, že je vše
v podstatě tak jak Tolkien napsal to ... ehhh... já si stěžuji, že je to
podle knihy? Možná na jiném místě, ale rozhodně podle knihy. A Pán prstenů
není trilogie, ale jedna kniha rozdělená do třech svazků. A... popojedeme :-)
Film se rozjíždí poměrně slušným tempem, i když u Dvou věží byl úvodní
nášup asi větší. Po většinu doby prostě napjatě sledujete události na
plátně a jste pohlceni dějem, okolní svět přestává existovat. Mne
opravdu začal Návrat krále strhávat ve
chvíli, kdy Gandalf s Pipinem přijíždějí do Minas Tirith. Asi není nutné
zmiňovat se o monumentálnosti celé stavby. První celkový pohled a detailní
přelety vám vezmou dech, je to minimálně stejně působivé, jako fascinující
přelet okolo Barad-Dur ve Společenstvu. Denethor je výjimečně dobře zahraná
postava. Ortodoxním fanouškům budou samozřejmě některé scény s ním
vadit, už teď je mi jasné které, i já sebou trochu škubnul. Ano, podobně
jako Faramir v nerozšířených Dvou věžích (nebojím se říct "stejně
zásadně") je scénář této postavy hodně odlišný od toho, co bude
fanoušek očekávat. Samozřejmě výhodou je, že Denethor ve filmu zemře,
takže proč si kvůli němu dělat vrásky, že? :-) V Minas Tirith také započne
jeden z nejsilnějších momentů filmu, tedy alespoň pro mne. Když Pipin zapálí
"maják", hranici, která oznámí, že Gondor je v nouzi a žádá
Rohan o pomoc. Tenhle moment je prostě dokonalý. Nejen Návrat krále, ale vůbec
celé filmové zpracování Pána prstenů vyniká v jedné věci. Momenty, které
jsou v knize opravdu neuvěřitelně silné, jsou obvykle převedeny fascinujícím
způsobem a s velkou pečlivostí, ale "něco" jim prostě chybí. Na
druhou stranu se ale Peteru Jacksonovi podařilo změnit několik veskrze průměrných
knižních momentů na jedny z nejúžasnějších počinů filmového průmyslu.
A tohle je, myslím, právě jeden z nich.
O tom, jak obrovská bude bitva na Pelennoru bylo dost řečeno již dříve.
Mohu pouze konstatovat, že bitva je skutečně gigantická, dechberoucí,
perfektně udělaná a vůbec skvělá. Těm, kteří si ve válečných scénách
nelibují, mohu slíbit, že se více než by mnozí očekávali zaměřuje na
jednotlivé herce, na malé historky v chaosu celého konfliktu, takže budete
moci docenit kvalitní herecké výkony. Užijete si Legolasova dalšího
kousku, který rozhodně neurazí. A ano, má něco společného s Olifantem. Z celé bitvy o Minas Tirith
bych se rád více zmínil o třech velice výrazných momentech.
Prvním z nich je příjezd Rohirů a jejich útok proti skřetím liniím. Těžko
popsat, ani se o to nebudu snažit. Ale dle mého soudu nejlepší útok jízdy
ve filmové historii. Druhým bodem je pak scéna s Éowyn a "Jedničkou".
Nikdy nevstupujte mezi nazgúla a jeho kořist. Éowyn je z mého pohledu
jednou z nejlépe zahraných a nejsilnějších postav Návratu krále. Souboj s
nazgúlem není zbytečně protahovaný, není efektní víc než je nutné a je
to zatraceně silný moment. No a posledním výrazným bodem Pelennoru je příjezd
Aragorna a jeho armády mrtvých. Bohužel, to se myslím moc nepovedlo.
Mrtvolky vypadají dobře, o tom žádná. Ale celá ta scéna tak nějak sráží
emocionální náboj bitvy. Všechny ty nitky pocitů, které si budujeme k
lidem na bitevní plání, jsou přetrhány nájezdem "rozdivočelé
ektoplazmy" (jak útok mrtvých po filmu popsal Well). Škoda, přeškoda.
Ale neustále mluvím jen o bitvě, Aragornovi a podobných
nesmyslech. Návrat
krále je především o Frodovi, Samovi, Glumovi a Prstenu. A naštěstí je to
vidět. Všechny čtyři tyto prvky mají opravdu hodně prostoru. Především
Sean Astin jako Sam odvedl neuvěřitelný výkon. Frodo je drcen břemenem,
které Prsten představuje, a na plátně skutečně uvidíme naprostý rozklad
osobnosti, kterou Frodo představuje (ano, o tom se mluví ve všech PR materiálech
New Line Cinema a Warner Bros., ale je to naprostá pravda). Fanynky si do
sytosti užijí detailních pohledů na modrá kukadla Elijaha Wooda, ze kterých
ale zmizela jiskra, kterou měl dříve. Už to není ten hobit, kterého jsme
viděli naskakovat na vůz Gandalfa šedého v Kraji. A je to na první pohled zřejmé.
Asi nemá cenu zmiňovat se o technické kvalitě zpracování Gluma a podobných
věcech. Tyhle záležitosti vám během filmu vůbec nepřijdou na mysl. A pokud čekáte více informací o Odule... inu je obrovská, děsivá a vůbec velmi podobná tomu, co znáte z knihy. Pravda, ve filmu je to především pavouk, v knize to byla "osobnost", ale to je jediná, i když poměrně závažná, změna.
Co víc říct? Musel bych zabíhat stále hlouběji do popisu jednotlivých
scén a to nechci. Musel bych psát stejné věci, jaké bylo možné již pár
týdnů na internetu číst. O síle posledních minut filmu, o fantastických
Šedých přístavech, o pocitech, které máte při korunovaci Aragorna v
momentě, kdy před ním chtějí pokleknout hobiti... to nemá význam.
Návrat krále je famózní závěr filmové trilogie. Pravda, film zatím
není úplný, to bude až na DVD. A v kinech si tento fakt velmi silně uvědomíte,
Návrat krále je na první pohled dost radikálně sestříhán. Ale na DVD musíme
počkat a já si dovolím hodnotit film už nyní. Po odchodu z kina a po několika
málo desítkách minut od momentu, kdy jsem při titulcích poslouchal skladbu
Into the West od Annie Lennox (mimochodem z ní mám radikálně jiný pocit po
filmu než když jsem ji slyšel samostatně, vůbec není špatná!), mohu říct,
že mé pocity z premiérového představení jsou vůbec nejlepší ze všech tří
dílů. Sice se nepovedlo to, v co jsem doufal, že Návrat krále bude spojením
toho nejlepšího ze Společenstva a z Dvou věží, ale i tak. Je to úplně
jiný film a úplně jinak skvělý. Pravda, stále si myslím, že rozšířené
Společenstvo je lepší, uvidíme, jak se můj názor změní po rozšířeném
Návratu krále. Již nyní je totiž zřejmé, že většina "nedostatků"
Návratu krále pramení jen a pouze z absence několika scén, které jsou jistě
natočeny a prostě je uvidíme později. V tento moment je můj verdikt jednoduchý...
Návrat krále je geniální filmové dílo, důstojný nástupce předchozích
dvou dílů, se kterými dohromady tvoří tu nejlepší trilogii, kterou jsem měl
zatím možnost vidět. Nádherným způsobem uzavírá osudy většiny zásadních
postav a představuje alespoň pro mne definitivně nejlepší film tohoto roku.
Obrovskou část jeho kvalit tvoří neuvěřitelná hudba Howarda Shorea, který
odvedl na tomto dílu vůbec nejlepší práci z celé trilogie. Herecké výkony
jsou bezchybné, digitální efekty, masky a scenérie taktéž. Děj plyne bez
nejmenšího zaškobrtnutí, vše plynule navazuje (ač v mnoha momentech je
jasné, že v rozšířené verzi uvidíme ještě mnohem více) a spěje k
neodvratnému konci. Konci, který ve vás zanechá směs pocitů nepodobnou ničemu,
co jste zažili dříve. Protože končí mnohem více než jen film...
Jan "Belcarnen" Čeřovský
17.12.2003
P.S. na veškeré vaše dotazy rád zodpovím v komentářích nebo v
místnosti Film Pán prstenů na diskusním fóru. V recenzi není obsaženo nic
o kvalitě titulků, protože film jsem viděl v originále a bez nich.
P.P.S. níže najdete odkazy na mé recenze klasických i rozšířených
verzí předchozích dílů. Pokud porovnáte mé
názory na první dva díly s těmi vašimi, třeba získáte přesnější představu
o tom,
nakolik se váš vlastní názor na Návrat krále bude blížit tomu, který
jsem zde nyní prezentoval.