Video o Samovi
Na Lordoftherings.net
se objevilo nové video, které se věnuje postavě Sama Křepelky. Krom spousty
zajímavých informací obsahuje i poměrně dlouhou ukázku z Návratu krále. Uvidíme
hobity v doupěti Oduly a Frodovu hádku se Samem. Vřele doporučuji!
Peter Jackson možná natočí Hobita!
Zdroj: FilmPub
V době kdy se na Novém Zélandě usilovně pracovalo na filmovém zpracování epické
trilogie spisovatele J.R.R. Tolkiena Pán prstenů byly debaty o tom, zda někdy
vznikne i adaptace "předmluvy" (lépe řečeno předknihy) třídílného vrcholného
díla světové fantazy literatury, dobrodružství s názvem Hobit a podtitulem Cesta
tam a zase zpátky, byly prakticky nemyslitelné. Po nečekaném úspěchu, který
Jacksonovy filmy sklidily prakticky po celém světě, se ovšem myšlenka natočení
dalšího snímku zasazeného do světa Středozemě začíná producentům jevit jako
víc než sympatická.
Samotný režisér Jackson, kterého by se případné natáčení přímo týkalo, k tomu
při příležitosti premiéry završení své několikaleté práce, třetího dílu Pána
prstenů, novinářům sdělil toliko to, že by se rád takového projektu zúčastnil,
problém však vidí ve vypořádání autorských práv. Naopak producent Mark Ordesky
srší pouze a jen optimizmem. V rozhovoru pro The Herald Sun se nechal slyšet,
že natočení filmu na motivy dobrodružného příběhu Hobit přijde v budoucnu s
velkou pravděpodobností na přetřes. Jak vše dopadne vás samozřejmě budeme včas
informovat. [FilmPub - vše
o světě filmu]
Recenze na hru Hobit
Zdroj: Tiscali
Games
Her na motivy Pána prstenů se v poslední době již několik urodilo, ale trochu
stranou zájmu a pozornosti herních vývojářů a vydavatelů zůstával příběh Bilba,
který se odehrál před Pánem prstenů a který popisuje knížka Hobit. Byl by hřích
toto lákavé téma nezpracovat, zvláště v době, kdy v kinech začíná kralovat závěrečný
díl filmové trilogie a tudíž potencionálních kupců teoreticky existuje spousta.
Něco takového si nejspíš řekli u Vivendi a narychlo splácali third-person akční
adventuru s příběhem z Hobita. Jako pojistku přidali podtitul The Prelude to
the Lord of the Rings, aby každý hnedle poznal, že se jedná o hru z prostředí
Středozemě, a šup s tím na pulty obchodů, aby na předvánočním trhu prodali co
možná nejvíce kousků.
Akční adventura ve stylu Harry Pottera
Vzhledem i konceptem je The Hobbit velmi podobný akčním adventurám s příběhy
malého kouzelníka Harryho Pottera. Celou hru projdete s jednou postavou, ne
však Harrym, ale v roli hobita Bilbo Pytlíka. Postavičku vidíte z pohledu třetí
osoby pěkně zezadu a jelikož je hra spíše pro mladší hráče, tak většina hry
se nese v duchu všelijakého hopsání, přeskakování, sbírání drahokamů a sem tam
nějakého toho boje. Zatím jsou tedy obě hry, až na námět, v podstatě stejné,
odlišnosti tu však jsou. Především Hobbit má alespoň o dvě třídy horší zpracování.
Grafikou počínaje a ovládáním konče. Bilbo nevypadá moc jako hobit, ale spíš
jako zakrslý dredař, samozřejmě kromě oblečení. Mě osobně připadal vysloveně
hnusný, ostatně stejně jako mnoho dalších postav, které cestou potkáte. A jestliže
některé postavy nejsou ošklivé svým vzhledem, tak jsou rozhodně všechny podprůměrně
zpracované. I při nejvyšších detailech jsou charaktery hrozně hranaté a narozdíl
od některých scenérií (třeba Hobitín) se na ně prostě skoro nedá dívat. Jediným
plusem je, že po většinu hry se Bilbo pohybuje osamocen, takže budete pohledu
na hranatého Gandalfa či jiné známé hrdiny ušetřeni.
Příběh podle knihy
Celá hra je rozdělena na 12 levelů, které vcelku věrohodně mapují Bilbovu cestu
z Hobitína přes Mlžné hory až k Osamělé hoře, kde drak Šmak hlídá ukradený trpasličí
poklad. Pokud jste četli knížku, budete docela dobře vědět, co vás v tom kterém
levelu čeká. Drobné odlišnosti tu samozřejmě jsou, protože by levely byly jednak
moc krátké a také místy dost nudné. Například v Mlžných horách se odehrávají
levely hned dva. V tom prvním je vaším úvodním úkolem najít něco dřeva na podpal,
jenže se to trochu zamotá, takže než se vrátíte zpět ke svým přátelům, projdete
skoro celé hory. Druhý level se odehrává v jeskyních pod horami a vaším úkolem
je dostat se ven. Ti, kdo příběh Hobita znají, jistě ví, že právě na konci tohoto
levelu se setkáte s Glumem a najdete Prsten.
...
...
>>> Celá
recenze a hodnocení na Tiscali Games <<<
Recenze na hru Lord of the Rings: The War of the Ring
Zdroj: BonusWeb.cz
Kdo by nechtěl pořádat hon na Gluma, vést obranu Helmova žlebu, bořit mosty
v Osgiliathu či ztéci Černou bránu Mordoru? Kdo by si rád nezkusil vést do boje
skřety, obry a haradské divé muže? Jaká je hra, která tohle umožnuje?
Je
beze všech pochybností, že si pro příchod své realtimové strategie Lord of the
Rings: War of the Ring vybrali autoři z Liquid Entertainment a distributor Vivendi
naprosto ideální čas. Přestože nemají lincenci na filmovou ságu (tu si pevně
drží Electronic Arts), využívají dovedně šílenství, které rozpoutává očekávaný
příchod Návratu krále do kin. Je dost pravděpodobné, že řada fanoušků sáhne
bezmyšlenkovitě po krabici s dominantou v podobě magického obrazu Prstenu. A
nakonec – proč bezmyšlenkovitě. PR řeči okolo Války o prsten ji představují
skutečně v tom nejlepším světle, jemuž je těžké nepodlehnout. Strategické zpracování
klíčových okamžiků Třetího věku Středozemě, možnost vést jak svobodný lid, tak
i Sauronovy kreatury, bitva o Helmův žleb, Minas Morgul a další, s přítomností
hlavních hrdinů knihy a dalších notoricky známých postav. Koho by to nelákalo?
Až do vydání hratelné demoverze vládla mezi tolkienisty neudržitelná nadrženost.
Nicméně ta nepředstavila nový produkt autorů kvalitních Battle Realms v nijak
dobrém světle – a pohříchu je nutné hned na začátek podrobné recenze přiznat,
že LotR:WotR očekávání zdaleka nenaplnil.
Kampaně a game design
Především ze začátku se asi většina hráčů bude zabývat singleplayerovými kampaněmi.
Jsou dvě, nijak překvapivě pak nabízejí každá po deseti misích za svobodný lid
Středozemě a za zlé síly. Světlá kampaň nejprve zajímavým způsobem vypráví osudy
Gimliho, Legolase a Boromira před jejich připojením ke Společenstvu (lov na
Gluma a dobývání Dol Gulduru v Temném hvozdu, boření mostů v Osgiliathu, či
odvracení skřetích nájezdů na trpasličí království), následně se hráči podívají
do Rohanu a užijí si bitvu o Helmův žleb, na okamžik se přesunou do gondorského
království a závěr obstará citadela zla Minas Morgul a zlopovětsný průsmyk Cirith
Gorgor.
Není to špatný výběr a leckdy autoři projevili i dost velkou dávku invence
při vymýšlení zápletek jednotlivých misí. Jenže – nestačí to. Bitva o Helmův
žleb je ve srovnání s úchvatnou půlhodinovou filmovou scénou jen trapnou místní
šarvátkou. Že padnou čtyři stovky skřetů? Pardon, ale taková "armáda" je nedůstojná
i provinčního skřetího otrokáře, natož mocného Sarumana. Zamrzí nepřítomnost
bitvy na polích Pelennoru, ale při omezenosti, jakou autoři projevili při zpracovávání
klíčového boje o Rohan, je to možná dobře.
Sauronova kampaň je určena zkušenějším hráčům, což se projevuje zejména v otevřenějším
a méně lineárním game designu. Úkoly se ze začátku odehrávají i tisíc let před
rozhodujícími bitvami ve válce o Prsten. Sauron musí pod svou nadvládu dostat
Dol Guldur a získat pozici v Temném hvozdu. Dále k sobě připojí (jak jinak než
silou) mocné kmeny skalních obrů z Mlžných hor a vybojuje několik zajímavých
bitev. Dějem se taktéž epizodně mine Saruman, který však tak tak stihne vytvořit
své Uruk-hai a zase zmizí v propadlišti historie.
Problémů je v singleplayer části hned několik. Předně – jakkoliv zní zadání
úkolu často zajímavě, většinou se zvrhne v pouhý stereotyp výstavba základny
– výroba spousty jednotek – zničení nepřátelské základny. Misí, kde se nestaví,
či postupně nedobývá několik míst na mapě, je minimum. Navíc zejména kampaň
za dobro je jednoduchá až prostá, nepřátelé jsou pasivní a nechají hráče se
prakticky volně rozvinout, maximálně sem tam pošlou malou skupinku jednotek,
která si vyláme zuby na dvou chytře postavených obranných věžích. Hraní tak
znamená stereotypní odklikávání cut-scén a opakování stále téhož postupu při
výstavbě základny, výrobě jednotek a boji, což se brzy omrzí.
Rohanští jezdci a spol.
Trochu zvláštně působí už samo založení hry. Ta nabízí dvě pečlivě vybalancované
strany konfliktu, ale člověk, který má Pána prstenů načteného a nakoukaného,
se nemůže zbavit dojmu, že prostě NENÍ v pořádku, když vesničan postaví kasárna
a z nich začnou jako králíci vyskakovat gondorští ozbrojenci či rohanští jezdci,
kus vedle si založí tábor elfové, trpaslíci a vznikne z toho krásně kosmopolitní,
početná armáda. Svobodný lid by měl vycházet z minimálních zdrojů a mít výrazně
silnější jednotky, které nelze nijak moc obnovovat, což by lépe naznačilo zoufalý
boj o přežití proti vlnám skřetích nájezdů. Výrazný populační limit pak omezuje
velikost bitev na několik desítek jednotek na každé straně, což je kruté spíše
k tradičně velmi početným skřetím tlupám, ale Pán prstenů prostě není jen o
komorních řezanicích někde v skrytu v lesíčku. Na megalomanské bitvy na polích
Pelennoru a úctyhodné ztvárnění bitvy o Helmův žleb tak budou fanoušci muset
počkat na Battle for Middle Earth.
...
...
>>> Celá
recenze a hodnocení na BonusWeb.cz <<<