Návod k použití: Každá lekce sestává ze slovní zásoby, která není určena k povinnému nabiflování, nýbrž k vybírání podle chuti, a návrhů, jak ji používat, decentně a citlivě doplněného o nejnutnější gramatický výklad. Od čtenáře se očekává, že si nejenom přeloží uvedené větičky, ale bude na jejich základě tvořit stále nové, nejprve podle stejného vzorce, pak stále košatější a originálnější, dokud se úplně "nerozmluví". Pokud není – v hranatých závorkách – uvedeno jinak, slova se čtou přesně tak, jak jsou psána. Zkratka za slovem odkazuje na (nejznámější) pramen, kurzíva na autorčiny dohady až pusté apokryfy.
6. lekce
V předchozích lekcích jste měli možnost se naučit tvořit jednoduché větičky o přírodě a svých bližních s užitím slovesa „ná“ - je; nejjednodušší množné číslo a všelijaká kouzla, která obohatila vaši slovní zásobu v oboru přídavných jmen. Dnes – kromě další slovní zásoby – nabízím pár miničlánečků ke čtení a hříček k procvičení.
1. Křížovka
2. Co byste řekli příteli...
... který se s vámi rozdělil o poslední kousek chleba?
Nalye (1.faila 2.faica 3.raica)
... který urovnal dobrým slovem váš spor?
Nalye (1.maica 2.moica 3.maira)
... který vám pomohl s těžkým břemenem?
Nalye (1.polda 2.melda 3.amalda)
... který vám pomohl vyřešit obtížnou otázku?
Nalye (1.fine 2.finya 3.finwa)
... který vám vlastnoručně vyrobil pěkný dárek?
Nalye (1.mailea 2.maite 3.mairu)
... který rozdělává oheň v letním lese?
Nalye (1.sanya 2.saila 3.alasaila)
... kterému jste šlápli na nohu? (
1.Aiya 2.Hanta 3.Lehta)
(Správné odpovědi - odečítejte násobky sedmi :) - 15-23-43-10-37-31-17)
3. Doplňte chybějící písmena:
Qu-ndi nar v-nime ar vanesse-nildi. Eldar nar t-re, -stalde. Casa-i nar n-uce ar s-nte, nan no-ne ar pol-e. Nar ammaisi. Pe-inor nar ti-te, quilde ar a-assie. Nar a-sanilde ar nirwanilde, nan cá-ime ar vo-onwe. Enti nar linye-we ar s-ile ar olde, olde ilorne.
Mel-sse, nalye má-a ar vani-a. Nalye ve al-a laurea, ve n-lle timpala, ve a-da nís-ma. Nalye ni-de ve nieni-que minya, nan ni-da ve hwesta lai-ea. Nalye moi-a ve lasse titta, nan vor-nda ve tel-o tu-ca.
4. Článečky ke čtení:
Slovní zásoba:
PŘÍRODA - pokračování
| STROMY | ALDAR (všechny QL) |
| palma ("strom s dlaněmi") | paltyalda ty se čte něco mezi ť a č |
| platan nebo fíkovník | mapalin ("otevřená ruka"), palapapte, ("chvějící se ploché (ruce)") |
| platan m. | fatsevoite (zcuchaný), varivoite (cizokrajný) |
| fíkovník m. | wilwarinda (motýlovitý), tarucca [tarukka] (rohatý), rámavoite (křídlatý) |
| tis | tamuril |
| ent (návrh, volně podle sindarštiny a rohanštiny, ale jsou myslitelné i jiné varianty): m.ento, mn.č. entor, ž. ente, mn.č. entir, mn.č. obecně enti | |
| ZVÍŘATA | LAMANDI (pokračování) |
| kus hovězího dobytka | yacco [jakko] QL |
| kráva | yaxe [jakse] QL |
| kůň (rychlý, jezdecký) | rocco [rokko] S |
| válečný oř, též vlající hříva | mairu QL |
| kůň (obecný výraz) | lopa QL |
| klisna nebo kobyla | lopsi QL |
| ovce | máma WJ |
| koza | nyéni [njéni] QL |
| kočka | meoi QL |
| králík | lapatte, mn.č. lapatsi QL |
| pes | huo LR |
| plaz, ještěr | lóce [lóke] S |
| ohýbá se, plazí se, svíjí se | loce, kořen loc- [loke, lok-] S |
| PTÁCI | WILINI |
| okřídlenec, pták | wilin QL |
| drobnější | aiwe S, filit (mn.č. filici) [filiki] LR |
| zpěvný | lindo LR |
| zpívá | linda LR |
| bažant | cehte [kechte] QL |
| husa | ván QL |
| holubice | cu, cua [ku] LR |
| slepice | poroce [poroke] QL |
| orel | sorno, mn.č. sorni LR |
| jestřáb | fion, mn.č. fioni nebo fiondi LR |
| labuť | alqua [alkwa] S, UT |
| racek | maiwe LR |
| ledňáček | halatirno LR |
| červenka | cilapince [kilapinke] QL |
| skřivánek | lirulin MR |
| slavík | lómelinde LR |
| strnad | ammale LR |
| vrabec | imbilince [imbilinke] QL |
| KVĚTINY | LÓTI |
| fialka | helinille QL |
| kokořík | quiqenna [kwikwenna] QL |
| konvalinka | quiquilla [kwikwilla] QL |
| ladoňka, zvonek modrý | quille [kwille] QL |
| leknín | ailinion podle QL |
| lilie (nebo jedna velká květina) | indil WJ |
| maceška | helin, 3.p. helinnen QL |
| mák | fúmelot QL |
| narcis žlutý | cancale malina [kankale] QL |
| růže | losille QL |
| růže šípková | campilosse [kampilosse] QL |
| sněženka | nieninque [nieninkwe] LR |
| štědřenec převislý ("zlatý déšť) | lindeloxe QL |
| vřes | oricon [orikon] QL |
| OSTATNÍ | |
| mrkající hvězda | tingilinde LR |
| pramen | ehtele [echtele] LR |
| potok | nelle LR |
| bystřina | ulda QL |
| říčka | siril LR |
| řeka | síre LR |
| tryská, skáče | capa, min.č. campe [kapa] podle QL |
| teče, proudí | cele, kořen cel- [kele, kel-] podle LR |
| proud | celume [kelume] LR |
| koryto vodního toku, kanál, průliv | celma [kelma] LR |
| teče | sire, kořen sir- LR |
| jezero | ailin (3.p ailinen) LR |
| menší (možná i kaluž) | nende LR |
| horské, studené (jakkoli velké) | ringe LR |
| průzračné jezírko či studánka | liquilla [likwilla] QL |
| VLASTNOSTI | |
| nový | vinya S [vinja] |
| starý (např. o zvyklostech) | |
| starobylý | yára [jára] LR |
| dávný | yárea, yalúmea [járea, jalúmea] LR |
| o bytostech, které stářím nabývají moudrosti, ale neopotřebovávají se | linyenwa [linjenwa] LR |
| starý (opotřebovaný) o věcech | yerna [jerna] LR |
| starý o lidech | snad yengwa [jengwa], podle sind. Sice se o málokterém člověku dá říct, že by byl "nemocný jény", t.j. bylo mu mnohokrát 144 let, ale sindarský výraz pro lidské stáří má tutéž etymologii) |
| mladý | nessa LR |
| mládí (též zeleň, pastva) | nesse, nése QL |
| mladistvý (to jest plný života třeba i ve stáří) | nessima LR |
| mládí, síla, nový život | laito, laisi QL |
| důležitý, cenný | valda QL |
| důležitý, závažný | valdea QL |
| nutný, životně důležitý | vildima QL |
| první | minya [minja] S |
| ZDVOŘILOSTNÍ OBRATY | |
| pozdrav na uvítanou | aiya (význam příbuzný s aica, budící bázeň apod. - tedy něco jako "má úcta", míněno zcela vážně) LotR
mande omentaine ("požehnáni se setkali" - v podstatě překlad sindarského mae govannen - LotR) |
| na rozloučenou | namárie (víceméně "měj se dobře") LotR |
| prosí, žádá; prosba, žádost; prosím, račte | ikwista QL |
| (uctivě, snažně) prosím | ikwin (nemá jiné osoby) QL |
| díky, děkuji | hanta(n) QL |
| promiň(te) - velmi nejisté! | lehta (mám na mysli něco jako "propusť, vyvaž mě", t.j. z viny vůči tobě) - zákl. význam LR |
Vhodné je si celou lekci vytisknout (odkaz verze pro tisk / symbol tiskárny).
K dispozici je také ke stažení ve formátu RTF (elfstina6.rtf,
21 KB)
Předchozí lekce najdete na této
stránce.