Nostalgie - stará verze webu věnovanému filmu Pán Prstenů |
22.1. 2004 15:49:19 | Otaznik | Já a kniha: Četl několikrát nejen ji, ale i dalí díla JRRT |
Síla slova? Síla obrazu? Chci-li váit slova, musím nejprve zjistit, co znamenají! Chci-li vnímat obraz, musím otevřít oči Pár slov úvodem Je rozdíl mezi pojmy nejoblíbenějí a nejlepí. Pán prstenů je pravděpodobně moje nejoblíbenějí kniha četl jsem ji mnohokrát, z toho nejméně pětkrát v bloku Sillmarillion Hobit Pán prstenů Nedokončené příběhy (v této kombinaci je záitek dle mého soudu nejsilnějí). Přesto jsem četl i lepí knihy a necítím v tomto tvrzení ádný paradox. Označení filmu na motivy je velmi iroké. Existují filmová díla, kde z původní předlohy zůstaly skutečně jen izolované motivy je např. zachována základní mylenka, avak chronologické posloupnosti, postavy, dějové prvky jsou zpřevraceny, překovány, uhněteny zcela odlině. Příkladem takových zpracování (schválně zůstanu u filmů a knih, které téměř kadý zná z dětství) můe být např. 2. díl Vinetoua, či (chceme-li zůstat ve fantastickém světě) Nekonečný příběh. To jsou filmy skutečně na motivy, zůstaly v nich prvky, silná místa původních děl, výsledek je vak natolik odliný, e jakékoliv srovnávání knihy a filmu je předem odsouzené k nezdaru. A pak zůstává monost druhá film po svém adaptuje původní předlohu, vypráví ji snad z jiného úhlu, s drobnými změnami, stále vak ve výsledném tvaru cítíme větinu kompozičních a dějových sloek knihy. To je volba, kterou se vydal Jackson při adaptaci Pána prstenů. A tvrdím proto, e je moné analyzovat film v souvislosti s knihou moné, nikoliv nezbytné! A odmítám mylenku, e kdo tak dělá, nepochopil rozdíl mezi filmem a knihou. Film je film. Kniha je kniha. Téma vak zůstává tématem. Pokus o analýzu Návratu krále nelze provést bez souvislostí se Společenstvem a Dvěma věemi, jak ji bylo jinými řečeno, ani jeden film trilogie není samostatné dílo důleitý je jejich celek. Co je základním tématem Pána prstenů? Odpověď není zcela snadná. V zásadě se Tolkien pokusil o novodobou, prozaickou nápodobu eposu. irokých epických vyprávění s bohatě větvenou kompozicí (v PP se od chronologie prvního dílu dostáváme k paralelním strukturám Návratu krále) najdeme v dějinách literatury několik např. Vojnu a mír od Tolstého. U takto pojatých románů těko nalezneme vůdčí děj či postavu, o ní bychom mohli bez pochybností říci: ano, zde je jádro. V Pánu prstenů lze nalézt 2 základní témata téma války a cesty. Tuto variantu můe podpořit nejen vědomí Tolkienových inspirací (válka je základní motiv větiny epických básní od doby starověku po středověk), ale i studium Sillmarillionu Válka o prsten působí jako stěejní hybatel větiny dějů přísluného věku Středozemě putování Společenstva je vyvrcholením této války. Pokud se tedy Jackson rozhodl od Dvou věí soustředit filmařskou pozornost na epické líčení bitevních scén, činí tak v souladu s kniní předlohou a zároveň v souladu s hlubími inspiračním zdroji J. R. R. Tolkiena. Starověký či středověký epos bez boje není myslitelný. A předevím epické, hrdinské vyprávění vdy vědomě překrucovalo svou předlohu (chcete-li skutečnost) v rámci vytvoření dokonalejího, patetičtějího obrazu svých hrdinů. Zejména výpad Rohanských z Hlásky ve Dvou věích, jejich útok v Návratu krále či beznadějná jízda Faramira vlastně přepracovávají Tolkienův mýtus stejným způsobem, jakým středověcí tvůrci zacházeli s realitou např. v Cidovi či Rolandovi. Souhrnně řečeno Jackson je předloze a překvapivě věrný - jsou zachovány motivace větiny hlavních postav, divák vnímá proměnu bezstarostných hobitů ze Společenstva k jejich změněnému vědomí v Návratu krále na konci putování je kadý z nich v boji proti Nepříteli připraven ztratit ivot, v případě Froda i něco víc. Procházíme i závěrečným pochopením, e návrat k původnímu normálu u nikdy nebude moný navíc pro Froda je mír Středozemě navdy ztracen. V případě hobitů je vývoj jejich postav podán zajímavým způsobem a to nejen u Froda a Sama (zde volám bravo!). Také méně efektní role Smíka a Pipina proměnu zachycují. Cesta - a s ní spojené nástrahy a překáky mění vechny členy putujícího Společenstva i charaktery ostatních hrdinů, kteří osud Společenstva protnou. Dá se říci, e kadá důleitá postava prochází v trilogii vývojem, který Návrat krále uzavírá markantně je to vidět na rozdílu mezi Gandalfem edým a Bílým, nádherně napsán je i Théoden od očarovaného starce, přes váhajícího velitele, k rozhodnému válečníkovi v Návratu krále, jeho proslov k armádě před zjevně nerovným bojem zvedá adrenalin! Méně věrohodný je přerod Aragorna Hraničáře v Aragorna krále Gondoru minimálně jeho korunovační proslov postrádá charisma a vánivý polibek s Arwen je věcí, kterou by (podotýkám filmový) Aragorn udělal jen těko cumlat se mohou patnáctiletí milenci na kolní chodbě, těko ale král největí říe Středozemě na oficiálním shromádění lidu. Méně prostoru dostali Gimli a Legolas přerod jejich postav se víceméně omezil na vznik přátelství mezi dvěma původně nevraivými rasami, i tento důleitý prvek vak zavruje teprve Návrat krále ve scéně, která by opět v realistickém dramatu z 2. světové války mohla vyznívat přespříli pateticky, ve fantastickém eposu vak obstojí. Předvedení bojových schopností Legolase, vrcholící skolením olifanta, by nemuselo vadit, kdyby tyto sekvence zároveň neukázaly trikové rezervy filmu. Domnívám se, e za několik let budou trikové nedokonalosti (podotýkám několika málo scén) asi stejně zjevné, jako je dnes můeme vnímat třeba ve filmu Twister. Minimálně z tohoto důvodu měla být ze Dvou věí odstraněna sekvence s počítačovými (a děj nikam neposunujícími) vrrky. Měnil se Boromir, mění se Glum (posílen v Návratu o podobu mladého-starého Sméagola), Faramir, Arwen, Elrond, Éowyn. Jen Nepřítel je neměnný, krom okamiku své zkázy. Návrat krále je film příli krátký na to, aby dokázal uzavřít vechny dějové linie trilogie. Za něco můe předloha samotná, za něco Jackson sám např. tím, e prodlouil Dvě věe o sekvenci s vrrky a o putování Faramira s Frodem do Osgiliathu, zbavil se monosti dokončit ji v tomto díle příběh Sarumana, případně rozvést více funkce palantírů (v příběhu jsou stejně jako v knize cítit vlivy tří vidoucích kamenů). Nedořečeno zůstává i ledacos dalího avak kupodivu můeme tyto linie obhájit i z pozice čtenáře knihy PP. Ani Tolkien zdaleka ne ve uzavírá a dostatečně zdůvodňuje teprve Dodatky vysvětlují minimálně 90% záhad, které při četbě vlastního textu vyvstanou. Největí nejasností knihy je příběh Arwen, která bez předchozího upozornění náhle přirajtuje na scénu a schvátí Aragorna. Teprve z Dodatků se dozvídáme hloubku jejich vztahu a a ze Sillmarillonu můeme plně pochopit osudovost tohoto třetího velkého spojení lidí a elfů (vedle zničení Prstenu je to vlastně největí událost PP, přesto se jí Tolkien téměř nevěnuje). Jacskon naopak motiv lásky Arwena a Aragorna zcela legitimně posílil a nezbyl mu čas na vedlejí milostnou zápletku Faramira a Eówyn. V tomto kontextu bych nápad s rozířenými DVD vnímal jako geniální kontrapunkt k Tolkienovým Dodatkům. Stejně jako Tolkien cítí nutnost dovysvětlit zvídavému čtenáři mnohé skryté významy, dělá to Jackson ve svých DVD dodatcích. Základním vyjadřovacím prostředkem filmu jsou obrazové hody, orgie vizuálních emocí. V tomto kontextu je třeba vyzdvihnout majákovou sekvenci v Návratu krále (by její začátek snad můe připadat nelogický proč to ten Gandalf nezapálil sám?) pouhý let nad horskými títy ve spojení s hudbou vyvolá představu neodvolatelného osudu, nevyhnutelné války, nepředvídané odvahy. Vítr, buící srdce, oheň a energie! Tady Jacskon neilustruje knihu, zde se chová jako geniální filmař! Stejnou silou působí příjezd Gandalfa k Citadele či útok Faramira prostříhaný s naturalistickými záběry batícího Denethora. Zde má Návrat krále největí sílu ze vech 3 dílů připočítat k tomu můeme děsivou sekvenci s Odulou pohled vpřed, vzad
proč se jen nepodívá nad sebe, Frodo? S obrazem souvisí i dalí interpretace filmu největím Nepřítelem není Sauron, nýbr Prsten. Bez Prstenu Sauron nemá moc, Prsten ovládá povahy lidí nikdo by jako jeho Pán neobstál nedokázal by té temné moci vzdorovat, zatímco proti Sauronovi a jeho geneticky zpotvořené armádě házejí lidé pínu i ledacos těího po staletí. Prsten hnoucí na krustě lávy, kovové zlo, na něm začínají probleskovat zlověstná slova, aby vzápětí navdy zhasla to je vrcholná likvidace Nepřítele. Pád Saurona je v tomto kontextu odvozený a podruný. Mohl bych pokračovat dále přes detaily, doufám vak, e pozorný čtenář ji porozuměl, by třeba nesouhlasí. Je rozdíl mezi filmem vynikajícím (či zlomovým) a filmem dokonalým. Dokonce i v ánru epického hrdinského dobrodruství s mnoha bitevními či bojovými záběry bych nael bezchybnějí filmy (ze starích dob např. Cida či Kleopatru, z novějích Hero). Pán Prstenů není bezchybný, není dokonalý je jen vynikající a zlomový. Přes své nedostatky je to největí epická a zároveň na emoce působící podívaná, kterou jsem měl monost vidět! Společenstvo putovalo mnoho měsíců, Jackson několik let, já věnuji pár týdnů tomu, abych se přenesl přes své nespokojenosti:) To se mi zdá víc ne fér. Genialita trilogie spočívá i ve způsobu natočení víceméně na jeden zátah. Nejene srovnatelně dlouhou trilogii nenajdeme, těko budeme hledat i kratí, podobně konzistentní projekt. Komparace se nabízí snad se starými Hvězdnými válkami (zde je vak úzce propojen pouze 2. a 3. díl), na zhodnocení nových dílů Hvězdných válek si budeme muset jetě počkat (jene u první dva díly ukázaly, e Lukas, mírně řečeno, tápe), toté platí o Matrixu (který, ač jsem jeho zastáncem, jeví daleko více chyb) - a to ádný z reisérů nebyl vázán kniní předlohou. A bohuel kniní ani filmová verze neosvětluje problematiku sexuálního ivota 87 letého Aragorna a několik set let staré Arwen. To mě trápí ji dlouho, stejně jako informace, zda měli elfové vedle lembasu i toaletní papír, nebo jestli neměli, a právě proto byl lembas balen do tak velkých, hebkých listů
A bude-li někomu vrtat hlavou ta devítka hudbě, tak se prostě s motivem Dvořákova Larga z Novosvětské v jedné z ústředních lyrických skladeb celé trilogie asi nesrovnám ani po víceletém putování:) | ||
|
Nacházíte se na JCsoft's
FANTASY Homepage - http://www.jcsoft.cz/fantasy/ Optimalizováno pro Microsoft Internet Explorer 4.x (5.x) a rozliení 1024x768x16/32bit Jan Čeřovský (c) 2000 All rights reserved Jakékoliv nalezené chyby ( patné odkazy, chybějící obrázky, hrubky, ...) se nebojte nahlásit na můj e-mail. |