Ahoj všichni. Nejsem na těchto stránkách mediálně známá, jako jiní pravidelní diskutéři a účastníci srazů, ale nedá mi to, abych se nevyjádřila :)Knihy jsem znala dávno před zfilmováním, ale nepatřim k těm, kdo zoufale kvílí nad sebemenší změnou. Film je zkrátka film a má svá pravidla a kniha také, i když jak už to bývá, nad knihu není.
Společenstvo mě uchvátilo, přijala jsem jeho pravidla, snad až na ten mnohdy zmiňovaný kung-fu souboj čarodějů..a tudíž jsem napjatě očekávala Dvě věže. Celý rok jsem navštěvovala tyhle stránky - tím díky všem, co za nimi stojí - prohlížela si nové fotky, články. Věděla jsem tedy skoro o všem, co mě čeká. Co říct ? Vím, že na film musím aspoň ještě dvakrát, abych ho takříkajíc vstřebala. Tempo úžasné..myslím taky, že ted chceme asi jet všichni na Nový Zéland kvůli nepřekonatelné krajině :)Po skončení jsem se nemohla rozhodnout, mám-li být nadšená, nebo zklamaná. Film mě zdaleka tak nevtáhl, jako Společenstvo a to přesto, že i já jsem se přistihla, jak zatínám pěsti, krčím se v sedačce při bojových útocích atd. atd. Ani Faramirova proměna se mi nezdála tak hrozná, jak se očekávalo a to je to v knize můj nejmilejší mužský hrdina. Byly tu však momenty, které vyznívaly hluše a mělce. Černí jezdci, kteří kolem sebe v prvním díle šířili onu šepotavou atmosféru strachu, prostě jen létali na velicích tupých dracích, na nichž ležérně seděli ve stylu hrdinů ze sedmi statečných...o setkání s Frodem na hradbách ani nemluvě :) To už tu mnozí z vás psali. To byla asi věc, která me nejvíce nenaplnila - to je přesně ten výraz pro pocit, který jsem z toho měla. Nezdálo se ani, že by při přeletu nazgůla lidé propadali zoufalství a nekontrolovatelnému strachu. Snad jen Frodova touha, nasadit si prsten a uniknout tomu všemu..
Ovšem jinak, nové postavy mě nezklamaly. Eowyn byla skvělá, jak vystřižená z knihy a červivec, ač má knižní představa je jiná..byl dokonalý. Vyhození Sarumana z krále - zbytečnost. Proč by tam pak byl třeba nějaký našeptávač, jak trefně poznamenal jeden můj kamarád. Věřím, že až film shlédnu opakovaně a pokud možno někde, kde nehrozí obklopení puberťáky s tunami kukuřice, užiju si to mnohem lépe a více se do toho ponořím. Nepatřím jinak k těm, kdo si to neumí užít a jen hledají mouchy. Vůbec skvělé, že se někdo vrhnul na zfilmování takového sousta. |