Nostalgie - stará verze webu věnovanému filmu Pán Prstenů
Nová verze - http://lotr.jcsoft.cz
[ <<< Další článek ] [ Všechny články ] [ Předchozí článek >>> ]
19.3. 2003 | Laisi Finwen | 4. lekce elfštiny - procvičení naučené látky a nová slovní zásoba (obecná slova, světlo, čas a pokračování přírody) | Návod
k použití: Každá
lekce sestává ze slovní zásoby, která není určena k povinnému nabiflování,
nýbrž k vybírání podle chuti, a návrhů, jak ji používat, decentně a
citlivě doplněného o nejnutnější gramatický výklad. Od čtenáře se očekává,
že si nejenom přeloží uvedené větičky, ale bude na jejich základě tvořit
stále nové, nejprve podle stejného vzorce, pak stále košatější a originálnější,
dokud se úplně "nerozmluví". Pokud není - v hranatých závorkách
- uvedeno
jinak, slova se čtou přesně tak, jak jsou psána. Zkratka za slovem odkazuje
na (nejznámější) pramen, kurzíva na autorčiny dohady až pusté apokryfy.
4. lekce
V prvních třech lekcích jsme se naučili
tvořit jednoduché větičky o přírodě s užitím slovesa "ná" -
je; nejjednodušší množné číslo (quenijština má celkem tři!), tvoření
přídavných jmen slovesných a třetí stupeň přídavných jmen (ostatní se
nedochovaly). Dnes budeme pouze procvičovat a doplníme slovní zásobu.
-a- Doplňte odpovídající tvar
slovesa být a přídavné jméno ze závorky:
Lóti... Opole...Yáve...Sardi...Oryat...Lassi...Wilwarin...
(ninque - maline - karne - varne - morne - sinde - laique)
-b- Vybírejte a doplňujte vhodná slova: (Od
tohoto cvičení dále už občas potřebujete dnešní slovní zásobu.)
Arya ná ...., nan melima. Helle ná ...., ume hísie.
Aldi nar laique, ...., .... ar ..... Vista ná ..... Lassi nar .... - narwe ar
culine, varne ar maline, laique ar wenye, ..... Nar filumi, .... ar ..... Ná
lasselanta.
(maline - vanime - moice - ringa - culuine - quilda - vindya - sinde - rusce - nísime)
Ná ..... Nique. Ilqua ná ninque: ....,
.... ar ..... .... ná quilda, ume nén tanome, nan .... vanima. .... ar ....
nar narwe. Ná sinye.
(taure - hríve - síre - nanda - helle - niquis - Anar - sarnie)
-c- Myslete si každou větu rozloženou na tři části:
cosi je - jako něco - přídavné jméno. Složte je tak, aby dávaly smysl.
Tyulusse ná ve casar nísima. Norno ná ve tári
liltala. Feren ná ve quesse tulca. Siquilisse ná ve wende calaina. Silwin ná
ve coa nienala. Aiquaire ná ve nisse tunda.
-d- Doplňte vhodné přídavné jméno ve třetím
stupni (a v odpovídajícím čísle):
Fanyar... Lingwi... Nique... Oronti... Angor... Erume...
Titinwe... Ondo... Tuilindo
(alta - titta - anda - lunga - vilina - ringa - mixa - parca - larca)
-e- Doplňte šikovné přídavné jméno, případně
utvořené ze slovesa (ve správném tvaru):
Nén ... ná ... ar ... Lassi ... nar ... ar ... Aiwi
... nar ve miste ... Anar ... ná ..., ...
(alcarinqua - ite - lanta - linta - linda - laurea - malina - rusca - ringa -
sire - timpa)
Výsledky (uvádím pořadí doplňovaných slov čísly
jejich pořadí v závorce resp. větě ):
a:2,4,3,5,6,7,1
b: 4,7,1,5,9,6,2,10,8,3 - 2,1,4,8,3,6,7,5
c:3-6,1-3,2-4,6-5,4-2,5-1
d: 5,7,6,1,3,8,2,4,9 ve tvarech: ana ltean tittaan
andea llunga an vili near ring a ammi xeam parc aalla rca (správné umístění
mezer vám jistě nebude dělat potíže, přeházela jsem je jen proto, aby se
výsledky tak nevtíraly :)
e: 10,4,9,3,7,8,5,11,2,6,1 ve tvarech: al carin quait ilalan talalin
talin dalalau reamali nerus cerin gasir ilatim pala
Slovní zásoba:
OBECNÁ SLOVA |
|
všechno (celek)
všechno (před podst. jm. "každý",
chová se jako příd.jm.) ilya [ilja]
LotR
tady
tam
příbytek
trpaslík
hobit
obr
elf
člověk
muž (jakékoli mluvící rasy)
žena (dtto)
dívka, panna
syn, možná i hoch
král (nejvyšší představitel rodu)
královna
není
tančí
zpívá
zvoní, cinká
padá
pláče
mírný, tlumený, laskavý, jemný,
něžný
tichý |
ilqua LR
sinome LotR
tanome A
coa [koa] MR
casar [kasar] WJ
perino (pramen nejistý)
norsa LR
quende [kwende] WJ
hildo (ž. hilde, mn.č. hildi) LR
nér LR
nisse LR
wende LR
yondo [jondo] LR
táro LR
tári LotR
ume LR
lilta LR
linda LR
timpa podle GL a QL
lanta LotR
niena podle QL
moica GL
quilda [kwilda] QL
|
SVĚTLO
svítí
ozařuje
světlý
jasný
vyrovnaný, pokojně vznešený
(o počasí: "jasný")
ušlechtilá bytost, hrdina
paprsek světla
sláva
slavný
vyzařuje světlo
záře (přeneseně duše, kterou elfové
vnímali jako lampu,
vyzařující z příbytku)
bílá jiskra, zářivý bod, hvězda
drobná hvězdička, jiskřivá kapka
rosy apod.
oheň
ohnivě červený |
CALA [kala] LR
calta [kalta] LR
calya [kalja] LR
calina [kalina] LR
calima [kalima] LotR
calaina [kalaina] QL
callo [kallo] LR
alca [alka] LR
alcar [alkar] LotR
alcarinqua [alkarinkwa] WJ
faina LR
faire MR
tinwe MR
titinwe QL
nár LR
narwa LR |
ČAS
den (24 hodin od slunka západu)
den (12 hodin od úsvitu do
soumraku)
ráno
večer
rozbřesk (velmi časné ráno, kdy
ještě svítí hvězdy)
stmívání
noc
hluboká tma, černá noc
měsíc v roce
sluneční rok
"dlouhý" valinorský rok (144
slunečních)
přírodní rok (koloběh ročních
období)
předjaří
jaro
léto
podzim
počátek podzimu (čas plodů)
konec podzimu (čas uvadání)
zima |
LÚME LR
ré, áre (mn.č. ari) LR
arya [arja] LR
arin LR
sinye [siňje] LR
tindóme LR
undóme LotR
lóme, 3.p. lómin LR
huine, fuine LR
asta LotR
coranar [koranar] LotR
yén [jén] LotR
loa (znamená též prostě rostlinný
život) LotR
coire [koire] LotR
tuile LotR
laire LotR
lasselanta LR
yávie [jávie] LotR
quelle [kwelle] LotR
hríve [říve] LotR |
PŘÍRODA (pokračování)
hvozd, mohutný les
les (neutrální slovo)
hora
hluboké údolí v horách
údolí
louka u vody, zavlažovaná pláň
řeka
teče
oblázkový břeh
palouk, travnaté prostranství
pláň, plocha
poušť, pustina
vzduch
jemný vánek
závan, dechnutí
vítr
vichřice
bouře, bouření
temný mrak
lije (někoho, něco)
lije se, snad i ve smyslu silného
deště
kapka
mlha lehká
mlha hustá
mrzne (o počasí)
mráz
sníh
ledové květy
led
duha
vlákno babího léta
ptačí pero
vlaštovka
vonný |
taure LR
al, 3.p. alden (mn.č. tedy aldi) QL
oron, 3.p. oronten, mn.č. oronti LR
tumbo LR
nande UT
nanda LR
síre LR
sire LR
sarnie UT
palis, 3.p. palisten QL
palo QL
erume LR
vista LR
víle QL
hwesta (hw se čte labializované f)
LotR
súre LotR
vanwa QL
raumo A
lumbo A
ulya (min.č. ulyane) [ulja] LR
ulwe, kořen ulu-, min.č. ulle QL
limba LR
hísie LotR
hiswe LR
nique, kořen nicu [nikwe, niku] WJ
nixe WJ
nique [nikwe] LR
niquis [nikwis] WJ
helke LR
helyanwe [heljanwe] LR
filume QL
quesse LotR
tuilindo LR
nísima UT |
Vhodné je si celou lekci vytisknout (odkaz verze pro tisk / symbol tiskárny).
K dispozici je také ke stažení ve formátu RTF (elfstina4.rtf,
17 KB)
|
[ <<< Další článek ] [ Všechny články ] [ Předchozí článek >>> ]
Estelendil, přidáno 22.11. 2005 22:28:21 | agáta: nic zvláštního, je to pouze zkratka zdroje ze kterého je slovíčko vzato. Toto je dobré vědět spíše tehdy pokud se chceš hlouběji zabývat studijem jazyka a jeho vývoje. Většina sloviček však je dnes běžně užívaných (ty co jsou psány zde a jsou z tzv.: Laisinina slovníku). Pokud bys však narazila na jiné dokumenty použité ve světě, muže se stát že se objeví ve stejné větě ruzná slovíčka a pak je dobré vědět ze kterého zdroje jsou a vubec znát jejich význam. S vývojem jazyka totiž docházelo nejen k ruzným hláskovým upravám, ale sem tam i k drobným významovým odlišnostem, jež pak mohou vést k nepřesnějšímu překladu:).
Ale abych tě z počátku moc nemátl, myslím že tobě bude zatím stačit vědět, že jsou to zkratky ruzných zdrojů (Lotr, Silmarillion ...) ze kterých jsou slovýčka a jejich význam vzaty.
Kdyby něco, mohu se pokusit pomoci, nebo mužeš zkusit i šikovnou Arwen, jež zvládá elfí jazyky velice skvěle:)
| | agáta, přidáno 22.11. 2005 21:38:44 | Prosím jsem začátečnice a chtěla bych se zeptat, co znamenají ty velká tiskací písmena za slovíčkama. (př.LR, WJ, QL, S, R, UT
| | Will(iam), přidáno 27.10. 2004 12:09:53 | Mande omentaine!
Začínám se učit elfsky a vůbec se začínám zajímat o elfy, studuju Silmarillion atd. Chtěla bych se ovšem zeptat na jednu věc, vlastně je jich víc: tady se v to moc nevyznám, pomůže mi někdo? Jak se elfsky řekne mírný, tlumený, laskavý, jemný, něžný a tichý? A co padá a pláče? Jak se řekne já? To je Im? A co další osoby? Kdo pomůže studentovi elfštiny v začátcích?
Já vím, že to tady někde vechno je, stáhla jsem si to však a přepisovala do sešitu a zjistila, že je to tu nějaké posunuté, ne? Víte to někdo? jestli jo, alespon´ něco, tak mi prosím napište na můj e-mail: Will@centrum. cz
Hanta ar namárie.
Will(iam)
Věčný student
a fanda J.R.R. Tolkiena
| | Arwen Undómiel, přidáno 25.9. 2004 18:17:14 | Orophin:Vítej mezi námi!Jestli si ale chceš popovídat,zabrus do 6.lekce.
Vanime auri
| | Orophin, přidáno 23.8. 2003 9:30:59 | Aiya! Jsem Orophin, bratr Haldirův, učím se elfštinu a zajímám se o fantasy (zejména o J.R.R. Tolkien) a dřevárny.
Doufám že jsem tu vítán...
| | Tinúviel, přidáno 1.7. 2003 20:18:06 | estelendil:Plně tě chápu-i tak dík
| | estelendil, přidáno 3.6. 2003 12:05:39 | Tinúviel: To nezáleží na mě, ale Laisi a autorovi těchto stránek:)) A nejsem takový předpovědec jako byla Galadriel:)
| | Tinúviel, přidáno 30.5. 2003 21:24:41 | estelendil:Zase Ti moc děkuju.
Možná,že jsem otravná,ale mám ještě jednu otázku(a určitě ne poslední!):neví někdo,jestli se budem učit skloňovat slovesa?
| | estelendil, přidáno 29.5. 2003 14:43:36 | Tinúviel:s pozdravy elfů je to složité.Lidé mají ustálené výrazy jako: Dobrý den, nashledanou, pa, ahoj ... Elfové se však snaží vyjádřit svým pozdravem nějaké pocity. Co k danému cítí, co mu přejí atd. Proto né všechny pozdravy jsou u elfů stejné.Silmaril má pravdu, že nejběžnější pozdravy známé lidmi jsou :Aija=ahoj, Manútile=vítej, Namárie=sbohem, Loremárie=dobrou noc,Estamárie=dobrou noc (vhodnější pro lidi). Ale elf by spíše užil pozdravy jako Nai eleni síla tieljanna.(rozlučovací, Kéž hvězdy září na tvou cestu.)či. Nai órelja naúva kwanta alasseo (kéž tvé srdce je plné štěstí.) Proto není lehké odpovědět jednoznačně na tvou otázku, protože pokud chceš umět mluvit s elfy, samotné Mána aure (požehnaný den - další výraz pro lidské Dobrý den) ti asi nevystačí.
| | Tinúviel, přidáno 20.5. 2003 20:46:03 | Silmaril:Díky!
| | Silmaril, přidáno 16.5. 2003 20:01:01 | Aiya je něco jako AHOJ, Mára rë je dobrý den. Někdo to tu chtěl vědět..
| | Tinúviel, přidáno 15.5. 2003 20:51:47 | estelendil:Dík moc za poučení.Jak si to tak čtu,odhaduju,že se dost vyznáš,co?Nevíš náhodou,jak se třeba řekne Dobrý den nebo Ahoj (Sbohem-vím)nebo něco takového?
| | estelendil, přidáno 13.5. 2003 9:23:15 | Tinúviel: Souhlasím s tebou, ač né ve všem:). Tolkien předně nevymyslel žádné dva jazyky. Pouze je dokázal krásným způsobem dostat mezi lidi. Teda pokud máš na mysli Sindarin a Kwenju. Ale Tolkien takto nezverejnil jen tyto dva jazyky. Tolkien dal lidem k nahlédnutí a dalsi jako jsou Nandorin, Telerin, Valarin, Khuzdul, Doriathrim, Ilkorin, Avarin, Westron, Enti rec, cernou rec, Noldorin a dalsi. Vsechny tyto jazyky jsou popsany ve starych knihach, ktere jsou uz z vetsi casti znicene. Toliken si ale dal tu praci a chtel je znovu ozivit aby se tak pripomela jejich krasa. I kdyz u skreti reci nevim:) Ale i tu musel znovu popsat, protoze patri a patrila mezi davne jazyky jimiz se mluvilo.
| | Tinúviel, přidáno 9.5. 2003 21:15:38 | Já nevim jak vy,ale já musím obdivovat Tolkiena.Musel to být úžasný člověk:vymyslel si 2 jazky,vymyslel k nim osudy,dějiny,hrdiny. Je mi líto,že už ho nikdy nemůžu poznat.
| | Tinúviel, přidáno 5.5. 2003 19:31:03 | Kámoška mi řekla,že jsem cvok.Jsem ráda,že těch cvoků je víc.Díky moc!
| | Estelendil, přidáno 24.4. 2003 12:23:59 | M.Súrendil: Jeste k tomu dialektu. Jiste sis vsimla, ze pri psani kwenijskych slov uzivam trochu jina pismenka.Uz tu je videt rozdilnost kwenje.Vy pouzivate anglicky prepis vyslovnosti hlasek jak jej pouzil Tolkien.Ja pouzivam ten co jsem se naucil.Tedy vyslovnost a prepis elfu Isilakwendi:)
| | Estelendil, přidáno 24.4. 2003 12:21:24 | M.Súrendil:Kdysi jsem si poslal par mailu s Laisi ohledne meho nazoru na vyuku kwenji a to davat ji vsem lidem,ale od te doby jsem s ni moc nemluvil. Je pravda, ze vetsina zdroju vychazi ze Silmarillionu, pana prstenu a podobne. Zde se vsak vyskytuji jen nektera slova a tak se vsici co se tim zabyvaji jako treba Laisi snazi bud dohledat nekde jinde, nebo dotvorit si vlastni a prave zde vznikaji rozdily. Nemuzu ti rici jaky dialekt pouziva Laisi a jaky je v Thoriniovy, ale Thorin a Laisi maji podobna pravidla a lisi se hlavne ve slovniku pricemz Laisi jej ma rozsireny a take sama pise ze nektera jeji slova jsou ji vytvorena. Pokud budes vsak trpeliva, snazim se dohledat ve svych zdrojich co nejvice o elfich jazycich a to vse pak bude na jedne male webove prezentaci. Ale az nekdy kolem zacatku cervna. Sem nic jako ucebnice a slovniky ci cokoli co se tyka elfu davat nebudu. Zni to mozna sobecky,ale elfi srdce jsou jina nez mnoha lidska a tak to snad pochopis. :)
| | M. Súrendil, přidáno 24.4. 2003 9:59:10 | estelendil: kdyz uz se zminujes o tech dialektech...jaky dialekt uci ucebnice vychazejici z A. jako je Laisina,Goblinova,nebo ta co vysla v Thorinovi? ve slovniku jsou nekdy poznamky o nezretelnosti puvodu toho ci onoho slovo, nebo je udano nekolik vyrazu bez odliseni jemnosti významu ( treba klasicky u prid. jm. rychlý) a clovek pak para v korenech, aby zachytil jakousi podstatu rozdilu...nebo si proste vybere slovicko, co se mu nejvic libi. Zkratka se sice ucime, ale jen malo kdo má celkový prehled o historii queney, jejim vyvoji, a dialektech ( krome nekolika frazi typu: ...je jazykem eldar ve valinoru který...bla bla, sindarin vychází...bla bla)Anglcky si zatim moc nepoctu, a byla bych rada, kdybys sem neco takoveho hodil, nebo mi poslal odkaz na lingvisticke pojednani( melo byt teoreticky na cuni, ale nejak ho tam nemuzu najit)
| | Ruby, přidáno 23.4. 2003 18:39:34 | estelendil: Já vím, že záře Eärendila byla záře silmarilu, ale také ty jsi říkal, že Eärendil = Venuše (tedy Večernice, jestli se nemýlím). Takže máme myslím pravdu oba ;o)
| | estelendil, přidáno 23.4. 2003 15:25:06 | Mahtiel Uruviel:Dodatek k vichrici. Prohledal jsem zdroje co mam a toto je vysledek. V prooelfstine se vyskytuje vyraz WANWE=dechnout, vydechnout ale spise ve smyslu umirani.Ve Valarinu je to obdobne, proto asi Laisi pouzila vyraz Vanwa coz by odpovidalo beznemu prepisu z protoelfstiny, ale nemam dojem ze by Laisi znala dobre tento jazyk.Pokud se vsak podivame do jinych jazyku elfu, zjistime ze v Sindarinu, telerinu i nandorinu jsou slova jako ALAGOS (sindarin), ÁLAK (telerin),ÁLAGO(nandorin).Co s tim? Vsechny tyto vyrazy nesou vyznam vetrne boure, tedy Vichrice. Mozna se pletu a Laisi ma jine lepsi informace, ale ja bych urcite pro vychrici v kwenji pouzil vyraz ALAKO. (P.S.:Laisi se omlouvam, ale nalezl jsem vice podobnych spornych vyrazu, ale jak jsem rekl, kwenia ma nekolik dialektu a muzou zde byt male odchylky.)
| | estelendil, přidáno 23.4. 2003 14:53:32 | Mahtiel Uruviel: vichřice? Tot otázka Vaiwa ci vanwa. Laisi rika vanwa, jine zdroje:) vaiwa. Proc? Jak jsem jiz rekl neni kwenja jako kwenja. A urcit nekdy spravny vyraz je tezke, protoze nelze jen pouzit slovo dle slovniku. Alespon tak to elfove nedelaji. Kazde slovo nese nejakou energii, nejaky vyznam. Napriklad v cestine reknes pritel. Ale umis rozlisit zda pritel znamena kamarad, nebo zda pritel znamena tvuj milacek. Rozumis? Pokazde kdyz reknes slovo pritel das mu jiny zvuk a tim i jiny vyznam byt zaklad je stejny. Pritel=nekdo kdo ti je blizky. Stejne je to v kwenii. Nekdo pouzije to a nekdo jine slovo ale zalezi na tom, jaky vyznam melo skutecne nest. Tedy zpet k tve otazce. Laisi pouziva vyrazu vaiwa jako vitr, coz je spravne, ale ne kazdy uznava ze i vichrice je vitr a pak tedy i Laisi to nejspise chtela odlisit a pouzila vanwa (nevim ale z ceho vysla:). Ja bych spise navrhl bud ve vete uvest ze treba foukal silny vitr, co lze brat jako vichrici, nebo jednim slovem :alako coz je neco jako prudky vitr ci divoce foukající vítr.
| | estelendil, přidáno 23.4. 2003 14:34:48 | Lothmíril: Problém s kwenijskou učebnicí:) Problém je jednoduchý:)Kdo mluví kwenjou? či Sindarem atd. Elfové. Kdo má knihy, z kterých se dá neco získat? Elfové. Veri lide na elfy? NE:) Nejsou elfove? Nejsou ucebnice. Ale protoze mi jedna kamaradka rekla ze bych nemel na lidi byt tak hnusnej, mam pro takove jako jsi ty snad dobrou zpravu. Existuje jak Slovnik kw-cj tak ucebnice kwenji. Mohu klidne poslat. Problem ale je v tom, ze kwenia neni jazykem universalnim a ma nekolik odlisnych dialektu, takze to co muzu dat ja je dialekt uzivany Isilakwendi. Pokud staci, napis a ja ti to poslu. OK?:)
| | estelendil, přidáno 23.4. 2003 14:29:33 | Ruby:Earendil, neni hvezda v pravem slova smyslu.Alespon mam dojem, ze to byl jeden ze silmarilu a neni divu, ze elfove prevzali jeho jmeno a prirkly nejjasnejsimu objektu na obloze. Alespon u Isilakwendi rikame Earendil planete Venusi. Krasne a zarive. :))
| | Ruby, přidáno 22.4. 2003 18:16:17 | Teď mi to došlo, Galadriel říká Frodovi, když mu předává svůj dárek (i v kinoverzi!), že je to světlo Eärendila, jejich nejmilovanější hvězdy. V knize říká, že to je světlo z této hvězdy (myslím, že se tím myslí naše současná Večernice, ale nejsem si jistá...) zachycené v jejím Zrcadle.
| | Mahtiel Uruviel, přidáno 22.4. 2003 12:50:12 | Áno, tá scéna je v rozšírenej verzii.
| | Lothmíril, přidáno 22.4. 2003 12:38:27 | Odovzadanie daru Frodovi? To práve je len v Extended Edition, nie? Tak to si asi nepozriem. Ale áno, veď ona mu dáva Earendilovu hviezdu...
| | Lothmíril, přidáno 22.4. 2003 12:36:30 | Elessie: O knižke som nepočula,[stačia lekcie na nete:)] ale počula so o slovníku. Ak viete niekto, či naozaj v Čechách niečo také vyšlo, dajte mi prosím vedieť! (na slovensku si mozem nieco, aj tak by som to nechcela v slovensko preklade citat) A vraj existuje virtuálny slovník, musím sa na to pozrieť:-)
| | Mahtiel Uruviel, přidáno 22.4. 2003 12:35:58 | Myslím, že Earendila spomína pri odovzdávaní daru Frodovi.Ale nie som si istá na 100 %.
| | Lothmíril, přidáno 22.4. 2003 12:30:09 | Quenduluin: Tiež neviem kde to Galadriel hovorí, ale ja si osobne myslím ,že Earendil sa nemá vyslovovať "EARENDIL", to je totálne nezvučné, a okrem toho dve bodky nad e označujú iba to, že to e sa má vyslovovať, lebo v angličtine napr. na konci slova e nevyslovuješ, tak Tolkien v podtstate dával dve bodky nad e skoron vždy. Ja proste vyslovujem EA na začiatku mena ako dlhšie E, trošku mekšie, tak ako vyslovujú e nemci a rakušáci.
| | Elessie, přidáno 21.4. 2003 21:01:20 | Prosim, nevite nekdo, jestli existuje učebnice (knížka) elfského jazyku?
| | Ruby, přidáno 20.4. 2003 20:26:50 | Quenduluin: Eärendil byl otec Elronda a největší mořeplavec, který doplul až do Valinoru i přes zákaz Valar. Ale nevim, kdy a při jaké příležitosti to zmiňuje Galadriel, takže nevim, proč o něm mluví...
| | Quenduluin, přidáno 19.4. 2003 18:25:51 | Proč Galadriel ve filmu říká "ÉRENDIL"?
| | Aranel, přidáno 19.4. 2003 13:35:39 | Čekám netrpělivě na pátou lekci je nějaká velká prodleva. Děje se něco???
| | Silqueleni, přidáno 19.4. 2003 10:13:33 | Kedy bude piata lekcia???? A ja som sa tešila že už dnes.... Napište mi niekto kedy??? :-(
| | Romasail, přidáno 12.4. 2003 10:56:59 | diky
| | Jan Belcarnen Čeřovský, přidáno 11.4. 2003 23:25:53 | Romasail:
LotR Lord of the Rings ++
S Silmarillion +
UT Unfinished Tales ++
QL Qenya Lexicon ?
GL Gnomish Lexicon ?
LR Lost Road ++
MR Morgoth s Ring ++
PM Peoples og Middle-Earth ++
WJ War of the Jewels ++
A Ardalambion (vetsina slov pochazi z basne Markirya, kterou jsem cetla jenom tam) +
VT Vinyar Tengwar (tolkienovsky lingvisticky casopis) ++
? ne vsemi uznavany zdroj
+ uchazejici zdroj
++ velmi dobry zdroj
| | Earwen, přidáno 11.4. 2003 21:41:12 | Prosím něco podobného o Sindarin..
| | Romasail, přidáno 11.4. 2003 13:34:50 | Mohol by mi niekto povedať čo znamenajú tie skratky za elfským názvom? Tie UT LR
LotR? A aj to ako napíšem y na začiatku slova?
dik Romasail
| | Mahtiel Uruviel, přidáno 10.4. 2003 12:50:22 | A nie je víchrica "vaiwa"? Vanwa je stratený, minulý, nie?
| | Antariel, přidáno 24.3. 2003 20:24:54 | Těším se až se to budu učit.Až přibude nějaká lekce tak mi napište,nebo mi ji pošlete.Díky.
| | Calwen, přidáno 21.3. 2003 10:37:35 | já už se těším až se budu učit...
| | Mahtiel Uruviel, přidáno 20.3. 2003 8:00:21 | Tak to sme dve. A potom sa môžem pustiť do učenia... :-)
Vďaka Laisi Finwen.
| | Eówyn°, přidáno 19.3. 2003 22:27:34 | Už stahuju, pilně stahuju... :))
| |
|
[ Všechny články ]
[ Zpět na stránku o filmu Pán
Prstenů ]
|