| Prezentace měla začít ve čtyři hodiny odpoledne. Já přišla v půl páté a čekala jsem asi do pěti ještě se dvěma klukama ve vestibulu školy v níž se Oslava odehrávala. Aniž by někdo další přišel – zželelo se organizátorům a započali prezentaci. Bylo nám vysvětleno, kde se bude spát, kde se budou konat přednášky a kde jsou hajzlíky (velmi to důležitá informace:-) Do šesti – kdy to všechno mělo začít přišlo deset lidí. Takže tahle chabá skrumáž se sešla v tělocvičně a vyslechla si drobné změny v programu. Dál se nedělo nic. V sedm se přivalili další lidé. Už nás bylo dvacet:-). To se tedy organizátoři dohodli, že začne kongres klubu Společnost J.R.R. Tokliena. Na kongresu bylo asi – a to přeháním – šest členů ono klubu. Zbytek – protože neměl, co dělat, přišel očumovat. Po kongresu přišlo ještě pár dalších lidí…Teď nás bylo nás dvacet pět…:-) Mohla začít divadelní hra – Konšelé. Ekonomická hra s ekonomickými vtipy – laděná do Středozemě… Já se zdržím komentáře – nechtěla bych někoho urazit:-) Po divadelní hře začala noční – pro nás. Ta spočívala v několika vyhazovacích kolech. První bylo, že se měla po čtyřech přenést židle bez pomoci rukou z jednoho konce tělocvičny na druhý. Jako jediná jsem vypadla již v tomto kole:-) Druhé bylo vědomostní a jak jinak než, že se ptali na Pána Prstenů a Hobita. Tohle kolo bych nazvala Síto… Nejméně polovina lidí na něm skončila:-)…Pak jsem ztratila přehled nad dalšími koly i nad vítězem… Ale touhle hrou se zabavilo deset lidí. Dalších deset si povídalo (např. já:-) a pět se koukalo na Hvězdné války. Ve tři jsem šla spát – na hnusné tvrdé karimatce:-(… Sobotní ráno bylo – jako asi každé ráno na podobných akcích – krušné… Lidé, kteří nešli spát vůbec, byli čiperní a ti, kdož šli spát třeba ve tři hodiny – byli nevrlí a ospalí:-)… V devět měl začít turnaj, ale protože ne všichni, kteří ponocovali byli čiperní, se přesunul asi na půl desátou. Já jsem šla také! Ale jako divák – to se rozumí:-) V parku – kde se turnaj odehrával, byla legrace pozorovat okolní nic netušící chodce, ale to jen taková hláška mimo:-). Turnaj byl (kromě civilistů) zajímavý. Finále nastalo vcelku rychle a poslední dva šermíři se šermovali dost dlouho. Bojovalo se do první kapky krve. A že byla. Zranění bylo způsobeno zaraženými brýlemi do nosu (asi nic pěkného. Já to viděla z velké dálky– krev moc nemusím - tak nevím, ale do nemocnice se nejelo.) Po tomhle zranění byl finiš a všichni se spakovali a šlo se zpět do školy. Tam začal blok přednášek. První o hobitech – jsem si vcelku ráda nechala ujít, protože jsem si vyslechla jinou – zajímavější. Naše skupina debatujících si opět povídala. A mluvilo se o hobitech. O receptech z hobitího masa, o výrobě zubních kartáčků z hobitích chlupů… Dále jsem si poslechla novou úpravu písně „rosa na kolejích“ přičemž refrén byl něco jako „rukama stírám skřeta ze sekery“:-)… Náhle přiběhli lidé z kuchyně, kteří připravovali hostinu na večer. Potřebovali někoho na umývání nádobí. A kdo má slabou vůli? Všichni se náramně smáli, když jsem sklíčeně odcházela do prostor školní kuchyně…Naštěstí se k dřezu přitočil i Vláďa Satran, který mi pomohl. (a já mu tímto děkuji!) Po příšerném umývání začala jiná přednáška: o taktice a strategii. Již vím, jaký je mezi nimi rozdíl a ráda bych pochválila přednášejícího (jeho jméno bohužel neznám), že to byla opravdu dobrá přednáška… Nastalo volno a každý si dělal, co chtěl – většinou se šermovalo… Já hrála Magic:-)… A vyhrála jsem čtyřhru!:-) Pak nám Magic utnuli (hráli jsme v místech, kde se přednášelo), protože se mělo vyprávět o výrobě zbraní. V tu chvíli jsem pochopila, že ranní únava nebyla způsobena tím, že jsem šla spát ve tři ráno, ale že jsem nemocná. Půlku přednášky jsem vyslechla. Potom, doprovázena zlostnými pohledy, jsem utekla pro kapesníky. A už jsem se nevrátila. Přednášku jsem poslouchala z povzdálí, kde jsem potkala jednoho kluka, který byl též nemocný. Oba jsme se vydali do kuchyně pro čaj. Pěkně silný – mňam… A nakonec jsme oba zkejsli u Vrány. Po nějaké době přednáška skončila a já měla jít hrát divadelní hru Černý den na hradě Tolštejně aneb veselé krveprolití tamtéž. Hrála jsem tam hlavní roli a jak jinak než že jsem zapomínala texty – a nebyla jsem sama (díky bohu). Přesto – hra měla úspěch a já mohla jít dál marodit. (Bohužel Vrána mezitím odletěla a já nevím jak to dopadlo:-( ) Chvíli jsem poslouchala ostatní jak si povídají a pak začala hostina (o patnáct minut později). Lidi byli neurvalí. Mlátili do ešusů, zpívali provokativní písně:-)))… A když otevřeli dveře do jídelny – rvali se tam hlava nehalva:-))) Já mám na hostinu svůj názor. Asi byl ovlivněn tím, že většina jídel byla s česnekem (a jako tvor spřízněným s upírem, pro mne něco nechutného:-)))) a že jsem byla nemocná – tudíž jsem měla chuť leda na paralen.Ale hostinu jsem si vychutnala u toho silného čaje a pozorovalo ostatní jedlíky :-). Po hostině jeden člen (bohužel nevím jak se jmenuje – snad mi to odpustí…) bývalé skupiny Poetické společenstvo ještě s jednou členkou zahráli pár hitů a pak pro mne Oslava zničení Prstenů skončila neb přijel můj starostivý otec a odvezl mě domů:-)… Mě se ta akce líbila – a moc… Nikdy na ní nezapomenu – jakožto na první akci, kde jsem přespala:-). Možná, že vy – staří vlci mezi cony apod. – by jste ji hodnotili jinak, ale mě se to vážně líbilo a příští rok – jestli bude – pojedu zas. P.S.: Omlouvám se za tuhle reportáž. Musí tam být hrozně chyb (jak gramatických tak slohových), ale píšu to pozdě v noci a jsem líná to po sobě číst nebo snad některé sekvence přepisovat! Takže tohle je jen taková ukázka, co se tam dělo – lehká reklama:-)… Tak snad mi to odpustíte… |