| O existenci elfů se ví málo. V germánské literatuře dokonce působí dojmem, že jsou v příběhu pouze pro okrasu. Nemají přesný popis, úlohu… Navíc téměř všude byl ve středověku elf zaměňován s trpaslíkem. O této záměně svědčí i jména některých trpaslíků jako je např. Elf s kouzelnou hůlkou nebo Větrný elf. Ve středověké Francii neexistovali zpočátku vůbec. Francouzi si tento výraz vypůjčili až v 16 stol. z germánských jazyků k označení víl. V 19. století se jím označovali bytosti podobné trpaslíkům. V německých textech se “elf” (alp,elbe) vyskytuje až do 13. stol. velmi zřídka; později je používán jako synonymum pro trpaslíka (zwerc) nebo “noční můry” (mar).V Anglii se elf (aelf, elf, mn.č. ylfe) používal až do počátku 11. stol. zřídka; pak prošel týmž vývojem jako v německém jazyce. Ve skandinávských zemích je elf (álfr, mn. č. álfar) téměř vždy prostě trpaslík (dvergr). Vyvstává tedy otázka zda byli elfové a trpaslíci opravdu odlišná stvoření. Pokud zůstaneme u slov – tvary alf, aelf, alb/alp, elbe by mohli být příbuzné s latinským slovem albus – “bílý” a také “Aplám”, pohoří s běloskvoucí sněhovou čepicí – a konečně i Labi (Elbe), názvu čisté a průzračné řeky. Taktéž i indoevropský kořen albh-, “třpytit se, bělat”. Elf je tedy skutečně bílé, třpytivé stvoření, což podle zákona souladu vzhledu s povahou dává jasně najevo, že elfové měli blahodárný, dobrotivý charakter. Stejně tak nám může pomoci i kalendář. V Anglii nalezneme pětatřicet jmen typu Aelfbeorht, “Třpytivý elf” nebo Aelfwine “Přítel elfů”. V Německu je podobných jmen mnohem více, nejstarší z nich je Alpho (=Albo) starý 1300 let. Právě v rozmezí 700 až 1050 let n.l. zde figuruje celá přehršle jmen utvořených od alp/alf. Ale ani jediné jméno nenalezneme odvozené od zwerc/dvergr/dveorg. Lidé byli tehdy velmi pověrčiví a jména, která svým dětem dávali, měly svoji úlohu (většinou se skrze ně “spojovali s duchy nebo bohy”). Jistě by jejich potomci nedostávali jména od zlých a špatných tvorů. Patrně se tato jména utvářely ještě v časech, kdy elfové byli pokládáni za milá, laskavá, moudrá, nezranitelná stvoření, schopná pomáhat vyvoleným smrtelníkům. Význam kořene alb, “bílý”, a prastará křestní jména opodstatňují tvrzení, že elfové byli původně krásní a dobří duchové, pravý opak škodlivých a “pokřivených” trpaslíků. Proč tato dvě stvoření splynula v jedno vám nepovím. Snad – jestli se k tomu někdy přemluvím – můžu podat zprávu o tom ,proč v severních jazycích používají pro označení “konat potřebu” slova álfrek ganga nebo álfrek hava (to znamená něco ve smyslu “vyhánět elfa”) a třeba i hlubším bádáním a pořádným se zamyšlením přijdu na to, jak se mohli teda ti elfové a trpaslíci spojit v jednu bytost. Jenže já jsem tvor příliš líný, tak asi s pokračováním hned tak nepočítejte – to byste to museli moooc chtít :-)… Jinak, abych všechnu slávu nezískala jen já – musím se přiznat, že jsem čerpala hodně, hodně věcí z knih C.Lecouteuxe Trpaslíci a elfové ve středověku, J. Grimma Německá mytologie, S. Sturlusona Okruh světa et cetera et cetera… |