Ráj

Dobyli Ráj andělé smrti
Dobyli ho a zničili
Tobě za to děkovali
Před Tebou se klaněli
Dobyli Ráj andělé padlí
Plamené meče a pád
V ruinách teď leží
Dobytý ráj, člověče
Tobě se klaní...

Hon

Plížím se lesem,
srdce mi buší,
slyším ho před sebou,
plížím se vpřed,
blížím se stínem,
skrývá se přede mnou,
cítím vůni kůže,
vůni strachu,
přidávám, jen zvolna,
plaší se,
vidím, jak blýská očima,
vyráží podrostem,
zběsile běží,
sleduji ho z povzdálí,
držím s ním krok,
padá, jen na chvilku,
znovu se zvedá,
utíká, chrčí,
směju se,
otáčí se,
vidí mě,
běží, běží,
padá a běží,
ženu ho před sebou,
padá,
už se nezvedá,
přicházím k němu,
skláním se nad ním,
hruď se mu zdvíhá,
klesá,
krev tepe v žilách,
skláním se, níž,
krev!
Krev na mých rtech,
lidská, ta nejsladší...

Človíček

Třese se človíček na cestě
Co z toho má?
Nevím, netuším
Tak se ho ptám

Krčí se človíček za keřem
Co z toho má?
Nevím, netuším
Tak se ho ptám

Utíká človíček před stínem
Co z toho má?
Nevím, netuším
Tak se ho ptám

Padá človíček do bláta
Co z toho má?
Nevím, netuším
Tak se ho ptám

Křičí človíček na zemi
Co z toho má?
Nevím, netuším
Tak se ho ptám

... Prý že přede mnou utíká ...!