V tomto článku se setkáte s reporty z Tolkien Conu, odkazy na informace a tak podobně. Stránky http://tolkiencon.panprstenu.info budou postupně doplněny o texty přednášek a seminářů, možnost objednat si CD či DVD s videozáznamem a tak podobně. Budu rád, pokud se k celé akci vyjádříte v komentářích. Vaše připomínky a podněty nám jistě příště pomohou spoustu věcí vylepšit...

Tolkien Con z pohledu organizátora...
Pokud vás mrzelo či zarazilo, že přes víkend nebyl aktualizován tento web, jistě jste správně pochopili, že důvodem byl Tolkien Con, který probíhal v Praze od pátku až do neděle. Mnohem více o programu a tak podobně získáte v reportech dalších lidí, má kratičká zpráva bude pohledem jednoho z organizátorů a v podstatě i přednášejícího. Takže jdeme na věc...

Hned na začátku vám všem zúčastněným musím poděkovat. Byli jste skvělá parta a jsem vděčný za to, že se neobjevila žádná skupina "rušivých elementů". Vše probíhalo v přátelského atmosféře v příjemném souznění a to se mi moc líbilo. Kvality účastníků ocenila i televize a další média. Jak mi sdělil pan Chlumský z ČT, nestává se jim často, aby byl každý oslovený kvůli rozhovoru úplně v pohodě, schopen v klidu a souvisle mluvit na kameru a ke všemu i k věci.

Další poděkování patří přednášejícím a aktérům dalších doplňujících programů. Tolkien Con byl (alespoň pro mne) první akcí tohoto druhu, kdy bylo možné jít na každou přednášku či seminář na předem ohlášené místo a v programu uvedený čas :o) Výjimkou se stala tradičně Františka Vrbenská, kterou jsme již při plánování programu umístili až na jeho úplný závěr, protože nám bylo jasné, že pokud má její přednáška trvat od devíti do jedenácti, ještě ve dvě ráno bude probíhat živá diskuse a Františka dál přednášet... což se také stalo a i za to musím poděkovat.

A aby nebylo těch děkování dost, to další patří aktérům divadelního představení. Byla to paráda. Obzvláště musím vyzdvihnout výkon Andreho v roli mlynáře. Andre nejdříve strhnul pozornost fantastickou a velmi vážnou přednáškou Pojetí zla a Melkorův pád, aby večer předvedl, že krom role vysokoškolského profesora by se mohl živit i jako profesionální bavič... 

S celým Conem byla spousta práce. Sebral nám hromadu času. Díky Mladé frontě a Lidovým novinám, kterým předal člověk, který Con vůbec neorganizoval a neúčastnil se ho, chybné informace, na něj přišlo poměrně hodně neregistrovaných lidí, které bylo nutné z kapacitních důvodů poslat pryč a to nám bylo opravdu hodně líto. I tak nás byl úctyhodný počet (postupně se prostřídalo hrubým odhadem 320 lidí) a přípitek ke 111. narozeninám profesora Tolkiena stál za to. Celá akce nám dala strašně moc. Ukázala, že fanoušci Tolkienova díla jsou skvělá parta lidí, která dokáže strávit víkend opravdu moc příjemným způsobem.

V nejbližších hodinách se zde objeví první desítky fotek z Conu (a někde skrytě i z afterparty JCsoftu), snad potěší všechny zúčastněné i ty, kteří nakonec přijet nemohli. V závěru tohoto textu najdete 35 otázek, které jsem vám pokládal ve znalostním kvízu. Mám pocit, že rekord byl pouze tři špatné odpovědi.

Na tomto místě bych také rád řekl něco k tématu Tolkien Con 2004... nic nevylučuji. Tato akce byla pořádána především kvůli důležitému výročí profesorova narození, ale za rok se můžeme oficiálně sejít třeba kvůli premiéře Návratu krále. Tak uvidíme, určitě se o všem dozvíte tady na stránkách. Stejně jako o dalších akcích, které Společnost přátel díla profesora J.R.R. Tolkiena pořádá.

Jan "Belcarnen" Čeřovský, 20. 1. 2003

Tolkien Con - fotografie od Gwynbleidda

Tolkien Con - fotografie od Wulfa

Report z TolkienConu jak jej sepsala Ruby
Tak čím vlastně začít…? Dělo se toho tolik a všechno stojí za velmi podrobné popsání a rozvedení. Ale to by se pak tenhle report nedal vůbec číst… Takže radši rozumně stručně… :-)

Idea oslavy Tolkienových 111. narozenin se vynořila z hlav několika vyvolených z řad Společnosti přátel díla JRRT a jednoho šílence, co má na svědomí tyto stránky :-) Pracovali jak mourovatí a výsledkem byly tři úžasné dny přetékající přednáškami, semináři, živými diskuzemi, báječnými písničkami a vůbec skvělou atmosférou. Prostě to stálo za všechnu tu dřinu a nervy, kterými za to zaplatili, a já jsem jim za to strašně vděčná. Také si dovolím vyslovit přání, které je pro ně v tuto chvíli asi malou noční můrou, tedy že by se takováto setkání mohla stát každoroční tradicí…

Ale k samotnému popisu velkolepého TolkienConu…
Pro mě začal už několik dní předtím, kdy jsem zvažovala možnost vlastní přednášky na téma draci, ale nakonec se projevila má přirozená bázlivost (no dobře, tak jsem teda měla strašnou trému ;-)) a nedostatek času a já se této myšlenky vzdala. Kostým jsem však ušít stihla a přes mé obavy se nakonec dal i nosit. Dokončila jsem ho na poslední chvíli, v den půlnoční premiéry Dvou Věží; mou recenzi na tento dlouho očekávaný filmeček najdete tady, mezi ostatními diváckými recenzemi.

V pátek 17.1.2003 jsme společně s Belem dorazili do školy, kde se celý ten cirkus měl odehrát, jako úplně první a trošku vynervovaní možností, že jsme na špatném místě, jsme čekali na ostatní. Proběhla dohoda a platba u paní ředitelky, která nám skutečně hodně vyšla vstříc a dokonce dovolila využít víc prostor školy, než bylo původně dohodnuto. Do tělocvičny, která byla myšlena jako jediné místo na spaní, by se totiž všichni prostě nevmáčkli, bylo tedy potřeba velké množství z nich rozhodit i po chodbě a do některých tříd. To už dorazily i nejrůznější materiály a začali přicházet první účastníci. Času bylo málo, všichni organizátoři pobíhali sem a tam a zaměstnávali, koho mohli. Nakonec se ale všechno stihlo, lístky na film i informace ke Conu přišly do správných rukou a samotný Con mohl začít.

Úvodní řeč byla pronesena v tělocvičně, kde se všichni dozvěděli, co rozhodně nesmí, co třeba i mohou a co by se jim mohlo stát, kdyby nějaké to pravidlo porušili :-) Pak následovala první přednáška, kterou schytal naprosto nepřipravený Belcarnen. Zvládl to ale skvěle, když přednášku nechal zvrhnout v zodpovídání dotazů na Návrat Krále. Přesně třičtvrtě hodiny před začátkem Dvou Věží se všichni vydali na působivý pochod pozdně večerní Prahou, při které byli točeni nadšeným televizním štábem. Neubránila jsem se přitom představě Prvorozených, putujících na Západ :-D Trošku nás sice roztrhaly semafory, ale nakonec jsme dorazili včas. Já film viděla podruhé a už jsem si ho tak neužila, možná trochu i kvůli něčemu, co jsem při tomto sledování skutečně nečekala – tedy kvůli skupince lidí sedících nade mnou, která se neustále o něčem bavila, pochechtávala se na nevhodných místech a dost často něčím šustila.

Po kině jsme se rozprchli do všech stran, ať už zpět do školy, domů nebo někam do hospody. Ráno se vstávalo těžce, ale nakonec jsme se vyhrabali. Zatímco Bel vyrazil do rádia, aby se propotil živým vysíláním, já se rozhodla před první sobotní přednáškou trošku projít a cestou něco zakousnout. Do školy jsem dorazila právě včas na Monstrovo velmi geometrické pojednání o Ainur, ke kterým se ale už jaksi nedostal. I tak to bylo velmi odborné, velmi složité a překvapivě i pro mne občas pochopitelné :-) Z přednáškové třídy jsme se přesunuli do tělocvičny, kde vedl Silent seminář o rasismu v Tolkienových knihách. Myslím, že jsme se nakonec všichni shodli, že Tolkien rasista naprosto určitě nebyl. Celá debata probíhala v příjemné atmosféře, takže mi přišla krátká. Teď už nás ale čekalo další přemisťování do druhého patra, kde Andre všechny strhl svou dynamickou přednáškou o Melkorovi, Ungoliant a Zlu jako takovém. Protrpěl si i tak trošku dotěrného kameramana, který měl nejspíš zálibu v detailních záběrech. I tak šlo beze sporu o nejlepší přednášku celého Conu, zvlášť v kombinaci s následující a vlastně plynule navazující Láďovou úvahou o zdrojích světla a nesvětla, která probíhala v pohodě a pochopení.

Tady jsem se rozhodla přece jen si na chvilku odpočinout, a tak jsem opustila Andreho, trošku tápajícího při dalším semináři, který měl být původně o Silmarillionu a mýtech, ale protože hlavní přednášející Eružel nemohla přijet, nakonec se diskuze plynule přelila ke Dvěma Věžím. Při své přestávce a hledání Bela, který si mezitím odskočil na oběd, jsem nakoukla i do Poetické čajovny, kde se zrovna rozebírala slavná písnička Jede Bulva Cvalimír, kterou jsem ale neslyšela, což mě mrzí. Prošla jsem i kolem hráčského doupěte, ale většině her tohoto druhu stejně nerozumím, takže o tom bude muset poreferovat někdo jiný. Následující přednáška od Laisi FInwen mě tak trošku zklamala. Čekala jsem nové informace o skřetech, ale s výjimkou úplného začátku, kde byla i velmi pěkná scénka, ve které si zašermovali ohavný skřet a Monster jakožto rytíř-zachránce unesené elfí holčičky (jedné z Laisiných dcer), a krátké Láďovy vsuvky o zbytkovém dobru skřetů, se o skřetech řeklo více méně jen to, že si za to, že jsou skřeti, můžou sami a že jim v podstatě jde pomoci, ale naděje je mizivá. Celé zbývající dvě hodiny se mluvilo o elfech a jejich kultuře, až na výjimky věci, které jsem už znala. Ve vydýchaném prostředí narvané tělocvičny bylo sledování velmi tiše a pomalu mluvící Laisi dost náročné a mnoho jejích posluchačů usnulo nebo odešlo. Mrzí mě to, protože zrovna na tuhle část Conu jsem se těšila.

V přestávce mezi Laisi a dalším programem jsem se s několika dalšími lidmi usadila v organizátorské místnosti, dozvěděla jsem se, že Bel koupil skleničky na přípitek, na které jsme ráno zapomněli, a k tomu ještě láhev dobrého vína, takže jsme i trošku ochutnali. Andre se mezitím učil svou roli mlynáře a narychlo dával dohromady nějaký kostým. Nakonec se mu obojí povedlo, divadelní představení o Farmáři Jiljím bylo perfektní a sklidilo zasloužený potlesk. Pak už si všichni přinesli skleničky, bouchlo se šampaňské a Jana Syrovátková pronesla působivý proslov na počest profesora, se stylovou číší v ruce. Všichni jsme ťukali sklenkami, hrníčky i plastikovými kelímky a usrkávali bublinky. Prostě úžasný den :-)

Po oficiálním přípitku se začali někteří lidé balit a definitivně odcházet, hodně jich rozjelo afterparty v okolních i vzdálenějších restauracích a hospůdkách, další se usadili v tělocvičně a užívali si koncertu. Po něm byla na řadě Františka Vrbenská, již známá svými nezapomenutelnými přednáškami. Zůstali jsme s ní dvě hodinky, které utekly jak nic, a museli jsme ke své velké lítosti odejít, protože jsme měli dohodnuté posezení a hlavně večeři v blízkém Tipsportu. Po vynikajícím jídle, doplňovaném diskuzemi o jednotlivých přednáškách, o filmu a řečmi úplně o něčem jiném, jsme se uhnízdili u Kahlan Amnell, která propůjčila svůj byt k pokračujícím radovánkám :-) Já a Bel ještě s Fanaurwen jsme to ve čtyři ráno zabalili a odešli se zase aspoň na pár hodin prospat.

Nedělní program totiž začínal znalostním kvízem, který si na sebe vymyslel Bel. Sešlo se překvapivě hodně lidí, i když někteří jen jako diváci. Celkem bylo položeno a co nejlépe zodpovězeno 35 otázek, všichni zúčastnění dostali jako bolestné obrázek, ti nejúspěšnější pak i ryze komerční předměty, jako například akční figurku plastového Legolase nebo hru Magický trojúhelník polepenou obrázky Oka. Já vyhrála Nazgúla i s koněm, kterému rudě svítila očička, když jste ho tahali za uzdu. Prostě nádhera :-D Pak ještě přišlo na řadu oficiální ukončení Janou, velký úklid a pomalý rozpad účastníků do všech světových stran. Skupinka pěti nejvěrnějších ve složení já, Belcarnen, (v)Eru, Láďa a Celebrin Edhel vyrazila na čínu a já krátce nato na vlak směr domov.

Byl to báječný hypersraz s neuvěřitelnou účastí, která se průběžně pohybovala kolem 300 lidí, z nichž dobrých 250 obsadilo kino. I při této kumulaci lidí nejrůznějšího věku, pohlaví i druhu nedošlo k žádným výtržnostem nebo jakkoli nevhodnému chování, všichni spolupracovali a společně vytvářeli nezapomenutelnou atmosféru TolkienConu. Namárie.

Scalexův report z TolkienConu:
TolkienCon byl velmi nudný. Žádné překvapení... přednášky začínaly včas, byly tam, kde byly psané v programu, nic se nepřesouvalo... zkrátka, nuda nuda, šeď šeď.

Všude courali divný lidi v divnejch hadrech, mávali dřevěnejma šavličkama jako blbečci, kudrnatili si vlasy a podobně. Vůbec se mi nelíbíli a vůbec nechápu, co tím chtěli naznačit.

Rovněž přednášející byli slabí. Mluvili tiše a monotónně, takže mne to uspávalo, nebo mluvili tak nahlas, že se u toho spát nedalo. Navíc pořád mleli jen o Tolkienovi, jako kdyby to tam někoho zajímalo.

Taky organizátoři se na celou akci pěkně vyflákli a celou dobu se jen mediálně zviditelňovali před kamerami a mikrofony, zatímco návštěvníci mezitím trávili nudné chvíle na únavných přednáškách, deskových hrách, divadle, koncertech a podobných otravných věcech. Jako by to nestačilo, do kina nás pořadatelé neodvezli limuzínami, jak bylo původně slibováno, ale hnali nás přes půl Prahy v mrazu a slotě. V kině nás pak posadili na ta nejhorší místa (já se krčil na míste F 10) a pustili nám jakýsi patrně sovětský válečný film, protože ty chodící stromy znám z Mrazíka, a ten plešatej vyhublej, co žral syrový maso, hrál v bitvě o Stalingrad... dobře si ho pamatuju. Zpátky nás opět hnali pěšky, jako by to prvně nestačilo.

A pak nás ani nenechali pořádně vyspat a od rána do nás hustili ty přednášky. Já šel na tu o světle a nesvětle, páč jsem elektrikář a tahle problematika mne zajímá, ale co tam ten hejhula mlel za nesmysle, to jsme na učňáku nebrali. 

Taky jsem se šel podívat na elfí jazyk. Ale zklamalo mne to. Čekal jsem, že to bude něco k snědku, jako je uzený jazyk. Místo toho tam byla nějaká paní a mluvila srbochorvatsky.

Večer po tom nepovedeném divadle, kde například mlynář vůbec neměl bílou zaprášenou čepici a pes nevrtěl ocáskem, se konal přípitek. Původně jsem si myslel, že proti tomuto bodu programu nebudu mít žádné výhrady, ale mýlil jsem se. Umrněná troška bublavého vína v plastovém kelímku nebyla podle mého gusta. Naštěstí všichni okolo mne poslouchali projev jakési slečny na židli a tak jsem stíhal upíjet z okolodržených kelímků a užil si tak přípitek více než ostatní.

Dosyta napitý jsem chvíli poslouchal následující koncert, ale nehráli nic od Tří sester ani od Rammsteinů a tak jsem se šel vyspat do jedné třídy.

To jsem tomu dal. Za chvilku tam přišla nějaká teta a začala tam povídat o mýtech. Já proti vybírání mýtného nic nemám, ale proč o tom přednášet pár hodin před půlnocí a pár hodin po půlnoci. Naštěstí se tam pár lidí začalo dohadovat a já se radoval, že bude rvačka. Ale nebyla. Jednak je to tam samej slušňák a za druhé to ta teta vždycky nějak uklidnila. Příště si na ni dám pozor.

No zkrátka, nebylo o co stát a kdo tam nebyl, rozhodně neudělal chybu. V televizi Nova dávali mnohem lepší program a já doufám, že pořadatelům došlo, že dělat takovéhle akce je zbytečné, protože se to v podstatě nikomu nelíbilo a všichni odjížděli pěkně votrávení a zpruzení.